Informaci o tom, že ministerstvo chystá v této oblasti značné škrty přinesly Lidové noviny. „Aby se člověk po operaci žlučníku převážně procházel po kolonádě a popíjel minerálku, je podle mě na hranici ozdravného pobytu,“ řekl LN ministr zdravotnictví Luboš Heger. V roce 2008 vynaložila na lázeňskou péči největší ze zdravotních pojišťoven VZP více než 1,66 miliardy korun. O rok později zaplatila lázním více než 1,84 miliardy. Loni přitom celkové náklady VZP převýšily výběr pojistného o více než tři miliardy korun.
Propočty zatím ministerstvo nemá
Podle LN není jasné, kterých diagnóz se změny dotknou. Podle Hegera by na lázně neměli mít nárok například lidé po operaci žlučníku. U preventivních a rehabilitačních pobytů si budou pacienti platit minimálně ubytování a stravu. Zvažovat se bude i varianta, že si budou platit vše. Plně hrazené lázně by podle ministerstva zdravotnictví měly zůstat například pro pacienty po operaci kloubu. Kompletní návrh by ministerstvo mohlo mít do konce příštího roku. „Vyhláška, která stanovuje diagnózy, u nichž mají pacienti na komplexní lázeňskou léčbu nárok, platí od roku 1997. S ohledem na pokroky v medicíně je proto třeba diagnózy přehodnotit,“ řekl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod. Ředitel ZP Metal-Aliance Vladimír Kothera uvedl, že v některých případech už opravdu není nutné, aby zdravotní pojišťovny proplácely vše.
Lázně přijdou o peníze
Lázně tak v budoucnu přijdou o zákazníky, a tedy i o peníze. Podíl lidí, kterým pojišťovna hradí i ubytování a stravu, dosahuje u některých zařízení i více než sedmdesáti procent. „V případě, že by se změny dotkly kardiologických a diabetologických diagnóz, ekonomika našich lázní to velmi výrazně pocítí,“ popsal pro LN Martin Kubelka, obchodní ředitel Lázní Poděbrady.