Degresivní marže je spravedlivější

20. 3. 2006 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Vedoucí nemocniční lékárny: "Neexistuje žádná regulace sítě lékáren. Zásahy do modelu odměňování jsou prováděny bez důkladných analýz. Neexistují pevné koncové ceny léčiv, které by znamenaly stejnou výši spoluúčasti bez ohledu na bydliště pacienta"...


Rozhovor s Michalem Hojným, vedoucím nemocniční lékárny:

Koho nejvíce postihlo plošné snížení marže? Malé, nebo velké nemocniční lékárny?

Plošné snížení dopadlo na všechny typy lékáren. Všem se snížil jejich příjem bez ohledu na velikost. Samozřejmě menší lékárny například na venkově, které tvoří převážnou část sítě lékáren, jsou postiženy výrazně více než lékárny na poliklinikách či v nemocnicích.

Ale vám současný stav vyhovuje více než zavedení degresivní marže.

Máte pravdu, že konkrétně v případě naší lékárny, která je součástí největšího českého transplantačního centra a má vyšší průměrnou cenu přípravků, než je celostátní průměr, je stávající stav příznivější než jakýkoliv model degresivní marže. Přesto si jako lékárník a ne vedoucí nemocniční lékárny myslím, že budoucnost je ve spravedlivém modelu degresivní marže spojeném s prvky regulace sítě lékáren.

Má nemocniční lékárna oproti malé lékárně kromě výhod také nějaké nevýhody?

U všech nemocničních lékáren pouze menší část zaměstnanců (v našem případě zhruba deset lidí ze 35) generuje zisk výdejem léčiv pro veřejnost a „živí“ část, která zabezpečuje lékárenské služby pro oddělení nemocnice. Navíc zde existuje takzvané křížové financování. Například v našem případě dotujeme z výnosů za výdej léků transplantační program.

Můžete popsat základní chyby, které podle vás má současný systém financování a fungování lékáren?

Neexistuje žádná regulace sítě lékáren. Zásahy do modelu odměňování jsou prováděny bez důkladných analýz. Neexistují pevné koncové ceny léčiv, které by znamenaly stejnou výši spoluúčasti bez ohledu na bydliště pacienta. Nejsou stanoveny limity pro spoluúčast u chronických pacientů.

Není zavedeno povinné sdílení dat mezi jednotlivými segmenty zdravotní péče - například u léků pak pacient užívá zbytečně jeden přípravek na cholesterol od praktického lékaře a stejnou účinnou látku v jiné obchodní značce od internisty. V součtu pak užívá vyšší dávku, než je doporučená maximální dávka.

Jak by měl tedy systém vypadat?

Měl by být komplexní a měl by obsahovat řešení všech výše uvedených bodů. Kroky, které ale v této chvíli podniká ministerstvo zdravotnictví, tímto komplexním řešením rozhodně nejsou. Navíc to jsou opatření, která jsou dělaná bez jakékoliv odborné diskuze a pokud se rozhlédnete po zemích Unie, tak byste je tam v naprosté většině nenašli.

Profit

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?