Léky zadarmo důchodcům vyzkoušeli již v roce 1994 v Maďarsku. A opatření museli po krátkém čase zrušit. „Samozřejmě, protože to byla úplná hloupost,“ soudí internista Milan Kubek, předseda Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů. „Děti a důchodci nemuseli na léky doplácet. K čemu to vedlo? Během několika týdnů začal prudce stoupat počet léků předepsaných důchodcům a dětem. Za pár měsíců to vypadalo tak, jako by žádný Maďar v produktivním věku neužíval léky. Zato děti se tvářily, že užívají léky na prostatu a důchodkyně antikoncepci.“ Podle Kubka je lidská nepoctivost tou největší slabinou líbivého návrhu. „Maďarští zákonodárci diskriminační nařízení změnili, ještě než došlo ke zhroucení zdravotního systému. Ano, diskriminační. Proč má být někdo zvýhodňován a jiný trestán na základě svého stáří?“ soudí Kubek. Podobného názoru je i prezident České lékařské komory David Rath, původním povoláním také internista. „Komora je proti. To, že je někdo starý, přece neznamená, že je chudý. Řada důchodců je na tom ekonomicky lépe než rodiny s malými dětmi, nezaměstnaní nebo ženy samoživitelky,“ soudí Rath. Informoval, že v Maďarsku toho využily farmaceutické firmy. „Na lékaře vyvinuly šikovný tlak, aby důchodcům, kteří měli všechno zdarma, psali ty nejdražší léky. Tím si firmy mastily kapsy. U nás by to určitě bylo stejné. Firmám by se vyplatilo lékaře korumpovat,“ soudí Rath. Celé rodiny by si dávaly předepisovat léky s doplatkem na babičku a rázem by je měly zadarmo. Zkušenosti z Maďarska prý ukazují, že náklady na léky by rostly v násobcích.
Václav Pergl, Právo, 14.1.2002