„Kojení by nemělo překročit druhý rok života. Mateřské mléko je relativně bohaté na tuky a ví se, že pokud kojení překročí druhý rok, může zvyšovat hladinu cholesterolu a riziko obezity,“ uvedl. Pokud dítě dostává po druhém roce běžnou stravu a matka ho nakojí jednou za den, toto nebezpečí nehrozí, dodal.
Složení mateřského mléka se v průběhu vývoje dítěte pozměňuje podle jeho potřeb. O něco podobného se snaží výrobci kojeneckých a dětských mléčných výživ. Devět z deseti novorozenců je při propuštění z porodnice kojeno, v půl roce méně než polovina, matky je postupně převádějí na mléčnou výživu. Pět procent dětí nebylo z nejrůznějších důvodů kojeno vůbec, potřebují náhradní mléčnou výživu už od narození.
„Výrobci dětských výživ se inspirují v mateřském mléku. Jsou větší znalosti o jednotlivých jeho složkách, ty se přidávají i do těchto výživ,“ uvedl Suchánek. Nejnovější poznatek je o beta-palmitátu, což je složka mléčného tuku, který umožňuje, aby byl vápník zabudován do kostí. Je to pro dítě prevence osteoporózy.
Podle Suchánka zásadní práce na toto téma vyšly před půl rokem v odborné literatuře. Výzkumy potvrdily také důležitost vitamínů a minerálních látek jako ochranných složek z hlediska antioxidačních schopností. Důležité jsou i tuky z mořských ryb - příznivý vliv na zdraví je známý dlouho, nyní se zdůrazňuje jejich důležitost už v nejnižším věku.
„Význam mají nejen když maminka otěhotní, ale i následně při kojení, a pak i když se přechází na dětskou výživu. Tuky z mořských ryb jednoznačně až do čtvrtého roku života jsou zcela zásadní pro rozvoj mozku a schopnost učit se,“ dodal odborník.