Výsledky studie předali ministerstvu zdravotnictví a navrhují, aby se ověřily pilotním projektem. Součástí je doporučení, aby intenzívni rehabilitace platily pojišťovny, díky čemuž by se staly dostupnými pro všechny potřebné děti a jejich rodiče.
"Ministerstvo tyto materiály v tuto chvíli analyzuje a do konce roku projedná se zástupci zdravotních pojišťoven možnost hrazení tohoto typu péče v rámci pilotního projektu," uvedla na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová. Ministerstvo podle ní považuje za žádoucí, aby v rámci pilotního projektu tuto péči nasmlouvaly všechny zdravotní pojišťovny.
Za intenzivní měsíční rehabilitaci, při níž děti s terapeuty pracují až pět hodin denně, musí rodiče doplatit více než 60.000 korun. Děti ji musí několik let absolvovat dvakrát ročně. Zatímco u prvního pobytu se projevila únava z intenzivního cvičení, na které dítě do té doby nebylo zvyklé, už při druhém pobytu byly podle zástupců lázní patrné zřetelné pokroky.
Děti s dětskou mozkovou obrnou nebo jiným poškozením mozku mají různorodé problémy, například s polykáním, rozvojem řeči, opožďuje se jejich pohybový vývoj, mohou mít i problémy s chápáním toho, co se kolem nich děje. Podle vedoucí fyzioterapie Sanatorií Klimkovice Romany Holáňové je proto důležité, aby péče o ně byla komplexní.
"Nám se nejvíce děti zlepšily v polohách, kdy se zlepšuje kvalita stoje, a mnohonásobně se zlepšily i v charakteru chůze nebo lokomoci jako takové. Tam se to pohybovalo kolem dvojnásobného, u stoje to bylo až trojnásobné zlepšení," řekla Holáňová. Při hodnocení celého mezinárodního standardizovaného testu, který se skládá z pěti dílčích částí, bylo zlepšení u dětí více než dvojnásobné.
V Česku je až 12.000 dětí s dětskou mozkovou obrnou. "Nejvíce problémů, které dítě má, jsme schopni pozitivně ovlivnit ve věku do deseti let," řekl primář sanatorií Tomáš Bauko. Problém podle něj je, že nejsou stanoveny žádné standardy, podle kterých by měly děti rehabilitovat. Každé zařízení to dělá podle svých interních standardů a finančních možností.
"Cílem je vyvolat diskusi o tom, jakým způsobem pokračovat dál v rehabilitaci dětí s dětskou mozkovou obrnou, nastavit nové standardy a nadstavit nové kvantitativní a kvalitativní parametry, a zajistit tak, aby byla ve všech rehabilitačních ústavech, které se zabývají rehabilitací dětských pacientů, nastavena jednotná pravidla, jednotná kritéria a úhrady," řekl prokurista klimkovických sanatorií Jozef Dejčík.
Rehabilitace v takové podobě, jak je nastavená nyní, je podle něj dávno překonaná. "Cílem není, aby se všechny rehabilitace dělaly v Klimkovicích, ale aby se nastavily standardy pro všechna rehabilitační zařízení v České republice," řekl Dejčík.
Matka jednoho z dětí, které bylo zařazeno do studie, Lenka Dlouhá řekla, že rodiče peníze na intenzivní rehabilitaci shánějí přes nadace a různé organizace. "Pro spoustu maminek je to stresující, náročné na čas i ponižující. Přáli bychom si, aby to bylo hrazeno ze zdravotního pojištění," řekla. Jejímu synovi se díky intenzivní rehabilitaci zpevnilo svalstvo a je na tom lépe i po psychické stránce. "Jde už do stoje, ale bohužel samostatná chůze tam ještě není. Ale doufáme, že díky neurorehabilitačnímu programu začne i chodit," řekla Dlouhá.