Moderátor (Neuveden):
kteří budou neověřenou metodou operovat nějaký postih? Také na tyto otázky hledá odpovědi v našem pravidelném pořadu Pavla Dluhoschová.
Devitalizace ano či ne? To je otázka, která už řadu měsíců vyvolává vášnivé diskuse mezi odborníky i laiky. V Nemocnici ve Vrchlabí jí dali podle ředitele Vladimíra Drymla zelenou.
Vladimír Dryml, ředitel Nemocnice ve Vrchlabí:
Pouze mě děsí jedno, že na jedné straně se snažíme pomoci těm pacientům, kde ve většině případů klasická léčba už skončila a ti pacienti prostě jsou necháni svému osudu a dáváme jim určitou naději. A myslím, že to, co právě my jako soukromé zdravotnické zařízení razíme, to znamená jiný vztah k tomu pacientovi je takovým tím červeným hadrem před býkem, před těmi ortodoxními lékaři.
Reakce reprezentantů lékařské obce jsou skutečně odmítavé. Opozici má ostatně kontroverzní ředitel i ve vlastní nemocnici. Hovoří prezident komory David Rath.
David Rath, prezident České lékařské komory:
Takové zařízení samozřejmě riskuje, že bude vyřazeno ze sítě zdravotnických zařízeních. To je plně v kompetenci zdravotního rady a dále riskuje, že pokud nějaký pacient se bude cítit poškozen touto metodou, tak se může obrátit, jak na lékařskou komoru, tak na další instituce a ti příslušní kolegové riskují, že dělali něco, co nebylo povoleno a riskují poměrně vážné postihy.
Vladimír Dryml nemá k prezidentovi komory důvěru. Podle něj se už devitalizace provádí i na jiných pracovištích v zemi, ale tajně. Lékař se k nim bojí přiznat.
Vladimír Dryml, ředitel Nemocnice ve Vrchlabí:
Atmosféra strachu je nastolena v ČR. Je to atmosféra i určitého způsobu teroru. Podívejte se, když já si platím jako člen České lékařské komory svého předsedu, aby se mě zastal, aby hájil moje zájmy a on mi vyhrožuje trestním oznámením, tak se nedivte, že ti lidé mají strach.
David Rath ale zdůrazňuje, že se stále neví, zda devitalizace člověku více pomáhá nebo škodí. Provádět ji na lidech považuje za krajně nezodpovědné. Trestní oznámení na odbojné lékaře ovšem prezident komory zatím podávat nechce.
David Rath, prezident České lékařské komory:
Samozřejmě, my bychom jednali až v okamžiku, kdy by se celá věc začala dotýkat konkrétního pacienta, který by podal konkrétní udání k České lékařské komoře.
Ani ministerstvo zdravotnictví zatím žádné kroky vůči Vrchlabí nechystá. Hovoří jeho mluvčí Otakar Černý.
Otakar Černý, mluvčí ministerstva zdravotnictví:
Pan ministr mnohokrát řekl, že tuto metodu nezakazuje, což neznamená, že ji povoluje. Vědecká rada, která tento způsob léčby měla posoudit, bude posuzovat jako pro humánní medicínu nevhodný. Doporučuje další experimenty, ale na zvířatech, nikoliv na lidech. Je hrůza, když se na takové závažné věci někdo staví možná i obchodní nebo politické zájmy. Je to hrůza.
Ředitel vrchlabské nemocnice řádně odmítá nařčení, že chce udělat svému ústavu lacinou reklamu. Tají informaci, kolik pacientů bylo do programu zařazeno. Případných sankcí se nebojí.
Vladimír Dryml, ředitel Nemocnice ve Vrchlabí:
Po stránce trestně právní si myslím, že tady je jasno, že neexistuje, i když víme, jak české soudu soudí, tak neexistuje soud, který by v té finální fázi postupoval proti lékaři, který se snažil pomoci.
Jak tedy vypadá právní posouzení věci? Pokud by se některý z pacientů cítil zákrokem poškozen a podal trestní oznámení, vyšetřovatelé by nejprve zřejmě oslovili experty z oblasti medicíny, kteří by postup lékařů posoudili, říká prezident soudcovské unie Libor Vávra. O jaký trestný čin by šlo, kdyby se jejich pochybení potvrdilo?
Libor Vávra, prezident soudcovské unie:
Zjistilo-li by se, že onen lékař tedy minimálně předpokládal, že může takový následek nastat a přesto postupoval tímto způsobem, o trestný čin ublížení na zdraví, a to zřejmě z nedbalosti s následkem smrti. To znamená, že se jedná o podobný trestný čin, který bývá používán u dopravních nehod, třeba s následkem na zdraví těch poškozených.
Ředitel vrchlabské nemocnice řekl v našem vysílání takové odvážné tvrzení. Podle něj neexistuje soud u nás, který by tedy potrestal lékaře za to, že se snažil pomoci pacientovi, ale také podle pražského právníka Michala Ročka, který zpracovával analýzu pro vrchlabskou nemocnici, by se lékař úspěšně mohl hájit tím, že jedná ve prospěch pacienta a záchrany jeho života.
Libor Vávra, prezident soudcovské unie:
Ano. Proto jsem také zdůraznil tu otázku dokazování úmyslu příslušného lékaře.
Pokud by tedy lékař prokázal, že jeho úmyslem nebylo poškodit pacienta.
Libor Vávra, prezident soudcovské unie:
To je zcela nesporné. Tam je otázka tzv. nedbalostního úmyslu nebo nedbalosti. V tom případě stačí, že třeba by věděl, že jiný, osvědčený postup léčení by dosáhl téhož účelu, ale jak říkám, je velmi obtížné se k tomu vyjadřovat, protože v daném případě, zejména pokud se jedná relativně o naprostou novinku, by to byla skutečně otázka znaleckého zkoumání v konkrétním případě, v konkrétním onemocnění, případně u konkrétního typu a rozsahu onemocnění. To všechno by vlastně muselo předcházet tomu, než by vůbec z právního hlediska jsme mohli dospět k tomu, abychom uvažovali nad trestní nebo jenom občansko-právní odpovědností příslušného lékaře.
Tolik Libor Vávra. Jaký bude další osud devitalizací u nás, to je zatím velká neznámá. Jisté je jedno. Zákroky ve vrchlabské nemocnici pozornosti médií neujdou.
Pavla Dluhoschová, ČRo1 Radiožurnál, Relace: Událost týdne, 18.5.2002