Podle zjištění Reportérů ČT je jedna z těchto společností, švýcarská firma Towit Machinery Trading, úzce provázaná se strojírenským gigantem Vítkovice. Případ sledoval Michael Fiala.
Počátky vleklé kauzy, která je největším obchodním sporem v historii České republiky, sahají až do března 1992. Tehdy ministr zdravotnictví Martin Bojar vyloučil česko-švýcarskou společnost Diag Human podnikatele Josefa Šťávy z konkurzu na obchod s krevní plazmou a označil ji za nesolidní. Tím jí měl způsobit miliardovou škodu. Šťávova firma se proto začala domáhat odškodnění s argumentem, že přišla o zakázky.
O čtyři roky později se Diag Human a Česká republika dohodly, že spor nebudou řešit před soudem, ale v takzvaném rozhodčím řízení, neboli arbitráži. První výrok v tomto sporu padl v roce 2003. Arbitři tehdy rozhodli, že společnost postupem českého státu utrpěla a stanovili odškodné ve výši necelých 327 milionů korun. Tehdy se na scéně také poprvé objevila klíčová postava pro nová, aktuální zjištění – pražský advokát Jiří Oršula.
Oršula v devadesátých letech pracoval jako právník firmy Diag Human a když začala arbitráž, přišel s tím, že mu Josef Šťáva zůstal dlužen za právní služby, a proto mu přenechal část pohledávky firmy Diag Human. Ze třísetmilionového odškodnění, které z rozhodčího řízení vzešlo, žádal vyplatit čtvrtinu, což ovšem Šťáva odmítal s tím, že jeho společnost dluhy nedělá. Právník se proto obrátil na soud, aby firmu k vyplacení podílu na odškodném donutil.
Letos v březnu pražský městský soud rozhodl, že Oršula na požadovaných 44,8 milionu s úroky nemá nárok a zdůvodnil to tím, že advokátova pohledávka je tzv. neurčitá (nesrozumitelná), a jako „poukázka“, na niž by její majitel mohl dostat peníze, proto nefunguje. „Tento rozsudek po mnoha letech znamená definitivní konec takzvané Oršulovy pohledávky, samozřejmě, nabude-li právní moci,“ reagoval Šťávův právní zástupce Jan Kalvoda. Případ jedné pohledávky se ovšem kauzou vine jako červená nit – a směřuje do Ostravy.
Nástup neznámých firem
Rozhodnutí arbitrů z roku 2003 nebylo konečné, finální nález padl až v srpnu o pět let později, kdy rozhodčí firmě Diag Human přisoudili jako odškodné 8,2 miliardy s úroky. Oršula se tehdy znovu připomněl se svou pohledávkou, arbitři ji ale zamítli s tím, že všechny peníze má Česká republika vyplatit pouze Šťávovi. S tím ovšem stát nesouhlasil a proti odškodnění se odvolal. Následovalo druhé kolo arbitráže s novými rozhodci: Diag Human zvolil švýcarského auditora Damiana Della Ca, česká strana právníka z plzeňských práv Milana Kindla.
Celý článek najdete na serveru ČT24 nebo ZDE.