VALLADOLID - V blízké budoucnosti by se slepci mohli i v neznámém městě procházet bez cizí pomoci nebo obtížně čitelných hmatových map. Tuto nově
získanou nezávislost jim umožní španělští vědci, kteří vyvinuli navigační systém Tormes, píše německý deník Die Welt.
Jádrem systému je kapesní počítač a satelitní navádění, které slepým umožní zjistit jejich stanoviště s přesností na dva metry. Podle Evropské kosmické agentury (ESA) by zařízení mohlo zrakově postižené dovést na jakoukoli adresu.
„Tormes má slepcům umožnit stejnou orientaci v mapě, jaké jsou schopni zdraví lidé,“ vysvětluje Alfredo Catalina, vedoucí projektu ve vývojovém středisku GMV Sistemas ve španělském Valladolidu.
Ve spolupráci se španělskou slepeckou organizací Once vybavili technici kapesní počítač klávesnicí s Braillovým písmem a automatickým přepínáním mezi jazykovými verzemi.
Podobně jako u navigačního systému v automobilu zpracovává počítač poziční signál systému GPS (Global Positioning System) ze satelitu a zařazuje ho do digitálně uloženého plánu města.
Aby však bylo docíleno odpovídající několikametrové přesnosti, je kapesní počítač přes internet bezdrátově napojen na evropský systém Egnos, který poněkud nepřesné satelitní informace dále upřesňuje.
Data získaná z amerických satelitů umožňují určení pozice s přesností jen kolem 30 metrů.
Egnos získává signály jak z amerických GPS satelitů, tak z ruských satelitů Glonass, doplňuje ke získaným datům opravné údaje, které odesílá zpět do vesmíru. Tam slouží tři geostacionární satelity jako dispečeři, kteří přesné signály Egnosu pošlou v nejkratší možné době zpět příjemcům na Zemi.
Protože v centrech měst není spojení se satelity vždy zaručeno, mohou být korigující data vyslána i přes internet prostřednictvím služby Signal-in-Space (SISnet). Pokusy se systémem Tormes by měly začít již v březnu.
Spolehlivost systému SISnet předvedli vývojoví pracovníci teprve před několika měsíci ve Finsku.
Podobně jako u kapesní elektronické mapy pro slepé vybavili kapesní počítač GPS přijímačem. V okolí Helsink zaznamenávali klasický signál s
přesností na 15 metrů.
„Poprvé jsme mohli ukázat jak přesnost systému, tak včasnost dodávání dat po internetu,“ hodnotí výzkumník SISnetu Javier VenturaTraveset úspěch zkušebního provozu ve Finsku.
ČTK