Podle Schwarze se navíc v Praze loni podařilo záchranářům dosáhnout světového úspěchu v počtu lidí, které se podařilo oživit při takzvané komorové fibrilaci. Jde o závažnou srdeční arytmii, kdy se srdeční svalstvo začne nekoordinovaně stahovat, čímž srdce přestane fungovat jako pumpa a oběh se zastaví. Statistiky komorové fibrilace jsou podle Schwarze celosvětově sledovány. „Poprvé v historii přežilo v Praze klinickou smrt více než 50 procent pacientů s komorovou fibrilací. Jde o světově absolutně špičkový výsledek,“ řekl.
Schwarz zdůraznil, že v počtu zachráněných lidí po klinické smrti Praha patří mezi celosvětovou špičku. Důvodem podle něj jsou rychlé dojezdové časy sanitek i kvalitní práce nemocnic, ale především pomoc laiků, kteří zahájí oživování ještě před příjezdem lékařů. Lidem výrazně pomáhají operátorky tísňové linky, které volajícím radí, jak první pomoc poskytnout.
Se Schwarzem souhlasí Marek Slabý, předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb. Jako důvody vidí to, že pacienti jsou soustředěni na malém prostoru a že Pražané jsou ohledně první pomoci dobře proškoleni. Dobrých výsledků ale podle něj dosahují i další krajské záchranné služby, které se ovšem musí potýkat s delšími dojezdovými časy. Dodal, že v případě první pomoci se změnila celospolečenská atmosféra a lidé jsou ochotnější pomáhat.
Pražští záchranáři loni ošetřili rekordních téměř 108.000 pacientů, tedy o pět procent více než v roce 2012. O většinu pacientů se postarají zdravotníci, kteří k případu vyjíždí ve velké sanitě. Těm práce každoročně přibývá. Naopak klesá množství výjezdů posádky s lékařem, kteří k případu vyjíždí v rychlém osobním voze. Loni takto zasahovaly u 14 procent případů.
Tradičně nejvytíženějším dnem je 1. leden kvůli oslavám nového roku. Během dne záchranáři nejčastěji zasahují mezi 09:00 a 12:00, kdy dispečerky řeší asi 50 událostí, což je dvojnásobek celodenního průměru. Průměrná dojezdová doba byla podle Schwarze u případů s vysokou naléhavostí 6,9 minuty, u ostatních 7,5 minuty.
Schwarz zopakoval dlouhodobou kritiku pražských nemocnic, které podle něj často odmítají převzít pacienty. Stává se podle něj, že operátoři musí obvolávat desítky minut nemocnice, než naleznou volné místo. Schwarz zdůraznil, že se takové situace nedějí pouze u lehkých případů, ale i u pacientů v ohrožení života. O Vánocích podle něj jednoho z pacientů odmítly všechny pražské nemocnice. Záchranáři nakonec jeli do nejbližšího zařízení, kterému dispečerky oznámily, že nemocného převzít musí. Jeho pracovníci to nakonec s protesty udělali, poznamenal Schwarz.
Záchranáři prý několik „extrémních případů“ předali pražskému magistrátu, který může nemocnicím udělit pokuty. O výsledku šetření Schwarz nemá informace. Ředitele odboru zdravotnictví se ČTK nepodařilo kontaktovat. Podle statistik měla pražská záchranka loni problémy při předávání pacientů v 51 případě, v roce 2012 to bylo 28 případů a v roce 2011 o devět více.
Slabý řekl, že nepřebírání pacientů je problém především Prahy a Středočeského kraje. V krajích, kde je třeba pouze jedno specializované pracoviště, si podle něj nemocnice pacienta nepřevzít nedovolí. Sanitka by ho totiž musela vézt třeba i 100 kilometrů daleko.