IKEM nyní s experty z USA vyvíjí mechanické srdce, u kterého nebudou z nemocných vést žádné hadičky, ověřovat se začne už koncem tohoto roku.
Mechanická srdeční pumpa slouží jako dočasná podpora lidem čekajícím na transplantaci srdce. Poprvé ji tým Jana Pirka použil při záchraně pacienta, kterému zbývaly hodiny života, tomuto člověku se díky tomu prodloužil život o rok. Druhým pacientem byl právě Babák. „Můžu dělat zhruba všechno, co jsem dělal předtím,“ řekl dnes novinářům muž.
„Když se přístroj voperuje pacientovi včas, je to pro něj velkým přínosem. Rychle se spraví funkce jater a ledvin a na transplantaci jdou v dobrém stavu,“ vysvětlil Pirk.
Zatímco dříve byl pacient připojen ke 250kilogramové soustavě přístrojů a i samotná pumpa byla mnohem větší, nyní mu k malé baterii vede z těla jen jedna hadička. I ta ale působí pacientovi omezení, hlavně psychické, řekl ČTK vedoucí oddělení mechanických srdečních podpor IKEM Ivan Netuka.
S kolegy z USA proto vyvíjí pumpu, která se bude nabíjet bezdotykově, přes kůži. Zmizí tak omezení spojená například s koupáním, zároveň se sníží riziko infekcí. První model nového přístroje, který ale bude kvůli ověření ještě s hadičkou, prý bude mít IKEM k dispozici koncem tohoto roku.
Zařízení nyní stojí přes dva miliony korun, pojišťovna je hradí pacientům čekajícím na transplantaci srdce. Podle Netuky se ale v zahraničí dávají tyto přístroje i lidem, kteří mají vážné problémy se srdcem, ale z nejrůznějších důvodů se u nich s transplantací nepočítá.
Za deset let se v IKEM voperovalo celkem 161 dlouhodobých a 114 krátkodobých mechanických srdečních podpor. Krátkodobé pomáhají zachraňovat srdce například po infarktu myokardu nebo po chřipkových onemocněních. Celkem má díky těmto zařízením naději na delší a kvalitnější život 30 lidí ročně.
Velkou šanci na záchranu života dávají pumpy zcela nahrazující srdce. Prvním takto léčeným pacientem byl sedmatřicetiletý hasič Jakub Halík, jehož vlastním srdcem prorůstal zhoubný nádor. Pirk muži nemocný srdeční sval loni odoperoval a nahradil ho přístrojem. První pacient na světě, který žil bez srdce jen s unikátní pumpou v těle, přežil zhruba 200 dní.
Program mechanických podpor rozvíjí od ledna 2009 také brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH).
Vůbec první umělé srdce voperoval do těla člověka v dubnu 1969 americký lékař Denton Cooley. Pacient Haskell Karp žil 64 hodin a potom dostal transplantát. Později ale zemřel na zápal plic.