Nejdříve studenti rozehráli příběh zdravotní sestry Pavly, která se potýká s běžnými problémy na oddělení. Sestry souhlasně pokyvovaly hlavou, občas se na jejich tváři objevil i úsměv. Ten jim však zmizel ze tváří, když je průvodkyně pořadem vyzvala, aby se v následující části aktivně zapojily. Kdykoli mohly hru zastavit a vyřešit situaci Pavly podle svých představ.
Zpočátku velmi zdrženlivé sestry se poté překvapivě rychle vžily do role. Měly v ní totiž dostatečný prostor vyjádřit i své nejtajnější postoje a každodenní pocity.
„Tato moderní forma vzdělávání podporuje nejen sociální myšlení, ale i morální chování člověka. Tím, že divák může kdykoli vstoupit do děje, a ten pak upravit podle svých představ, se jeho osobnost neobyčejně rozvíjí. Touto cestou bychom chtěli lidem ukázat možnost, jak mezi sebou komunikovat, řešit nejrozmanitější situace. Každý člověk si zde může bez ostychu zkusit i to, co by se běžně neodvážil,“ řekl student Jakub Švec, který byl jedním z organizátorů představení.
Po vystoupení mezi sebou účastníci začali živě diskutovat.
„Další představení se zatím nechystá, ale věříme, že zájem škol a institucí o tuto metodu poroste stále větším tempem,“ dodal Švec.
Tento typ vzdělávání má kořeny v Brazílii, kde vznikl po 2. světové válce. Úspěšně se využívá na všech stupních škol například ve Velké Británii.
Lída Unčovská, Večerník Praha, 19.5.2001