Heger po radních, které na jeho doporučení jmenoval premiér Petr Nečas, chce, aby důrazně požadovali zveřejnění všech smluv mezi oběma společnostmi. Dále mají žádat předložení všech finančních toků mezi VZP a IZIP, které byly realizovány od roku 2007, včetně identifikace jednotlivých typů plateb podle účelu a fondu, ze kterých byly hrazeny.
Správní rada by měla podle ministra chtít i hloubkový audit vztahů pojišťovny a IZIP. „A pokud audit neprokáže přínosnost projektu pro VZP, tak od záměru ustoupí,“ napsal Heger v dokumentu, který má DNES k dispozici. Radní by podle něj měli žádat také zastavení koupě nadpolovičního balíku akcií IZIP do doby, než bude hotový audit. Heger navrhuje i zastavit financování společnosti, než se vyhodnotí pilotní projekty.
Ministr doufá, že s k jeho žádosti kromě zástupců státu připojí i poslanci TOP 09 a VV, kteří jsou také ve správní radě VZP. „Určitě se připojím k žádosti o zveřejnění financování a smluv,“ řekl deníku poslanec TOP 09 Jan Farský.
Za kritizovaný projekt IZIP vydala VZP za deset let celkem 1,53 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty. Z toho 600 milionů činí náklady na klienty, kterých je nyní v systému 2,4 milionu. Přístup má i 20.600 lékařů, což vyšlo na 86 milionů. Na odměny doktorům, aby IZIP využívali, putovalo 237 milionů. Provoz a rozvoj knížek si vyžádal 477 milionů, služby elektronické komunikace pak 130 milionů.
O projektu se v posledních týdnech hodně diskutuje také kvůli majetkové struktuře. VZP elektronické zdravotní knížky od konce srpna vlastní s málo známou švýcarskou společností, na níž původní čeští majitelé převedli své akcie.