Strávit dvě hodiny při hluku 80 decibelů není podle lékařů nic zdraví prospěšného
Praha - Moderní multikina jsou hitem posledních let, premiéry velkofilmů se již dávno nikde jinde neodehrávají. S uměleckým zážitkem však může přijít i zdravotní postižení. Nejen dramatické zápletky, ale i zvukový doprovod na samotné hranici zdravotního rizika dává divákům co proto. Podle lékařů pak časté návštěvy představení mohou vést k poškození sluchu. „Je pravdou, že stížností na příliš velký hluk při promítání v multikinech se sešlo několik, proto jsme také provedli několikerou kontrolu,“ přiznal Petr Šišma z Hygienické stanice hlavního města Prahy. Naměřili v rozmezí 85 až 90 decibelů, což je v normě, dokonce i podle Světové zdravotnické organizace. „Devadesát decibelů je ale již riziko hluku a 85 se k tomu velmi blíží,“ namítla lékařka Jana Huňová, která má svou ordinaci ušnínosníkrční v Hybernské ulici.“ Je to riziková hladina, při které by v práci již měli mít lidé chrániče sluchu. A protože je jisté, že s chrániči do kina nikdo nepůjde, není to z mého pohledu právě nejlepší,“ dodala. Strávit podle ní dvě hodiny při hluku 80 decibelů není nic prospěšného. Navíc hluk nepoškozuje jen sluch, ale má negativní vliv i na psychiku. Anna Kamasová z krajské hygienické stanice souhlasí, že decibely v multikinech obtěžují. Navíc připustila, že na jedné z přednášek na Státním zdravotním ústavu padla informace o tom, jak v promítací kabině okamžitě zareagovali, když zjistili, že se hluk měří.“ Když se vysunul mikrofon, což je při měření nutné, protože hluk se zjišťuje v určité výšce, všimli si toho v promítací kabině a okamžitě zvuk ztišili,“ uvedla. Šišmův kolega Pavel Janeček se měřením hluku zabývá již dlouhá léta.“ Pro poškození zdraví by muselo v kině burácet ty dvě hodiny nějakých 91 decibelů,“ vypočítal. Janeček uvedl, že nejvyšší přípustná hladina například u hudební produkce při společenské zábavě je 100 decibelů maximálně po dobu 4 hodin.
Pokračování na str. 3
Dokončení ze str. 1“
Promítání filmu však nikdy netrvá čtyři hodiny a při měření se nikdy neukázaly takto vysoké hodnoty. Pohybují se kolem 85 - 90 db, takže jsou pod normálem,“ argumentuje. „Většinou se z hlediska poškození sluchu hovoří o tzv. ekvivalentní hladině, což je průměrná hladina průměrovaná za nějakou dobu - v hospodě je to například 80 db. Někde kolem těchto 80 - 85 decibely by se to mělo pohybovat maximálně,“ upřesnil Janeček. Šišma navíc poukazuje i na další aspekt.“ V multikinech je prostorový zvuk, který přichází ze všech stran a vytváří větší pocit hlučnosti u lidí, kteří byli zvyklí, že zvuk přicházel jen ze strany od promítacího plátna.“ Šišma je přesvědčen, že více než hluk překvapí lidi, že se jedná o zcela jiný prostorový vjem. Za riziková pracoviště jsou považována ta, ve kterých jsou pracovníci vystaveni hluku kolem 90 decibelů. Všichni, kdo jsou takovému rámusu vystaveni, musejí jednou za půl roku přijít na vyšetření sluchu. Je tedy pobyt v multikině zdraví škodlivý?“ Z jedné expozice se asi nic tak hrozného nebude se sluchem dít. Kdyby však - čistě teoreticky - chodil někdo do kina každý den, tak už by se riziku vystavil,“ varuje Huňová.
Při trvalejší práci v nadměrném hluku (nad 80 decibelů), obzvláště v uzavřených místnostech, se vnitřní ucho postupně poškozuje. Postižení si nahluchlost uvědomí obyčejně až tehdy, když nerozeznají některá slova v divadle či při přednáškách. Léčba při výrazném poškození vnitřního ucha nebývá úspěšná.
Z knihy Lidský organismus ve zdraví i v nemoci
Jak je to s decibely
Práh slyšitelnosti: od 10 do 20 dB
Tichá krajina: 15 dB
Při diskotékách: až 120 dB
Tryskové letadlo: 120 - 130 dB
Práh bolestivosti: 120 - 140 dB
DANA MACHURKOVÁ, Večerník Praha, 13.6.2002