Do českých ordinací míří mladí zubaři bez povinné praxe a s novým titulem. místo předchozích šesti. Umožnila to vyhláška z roku 2004 a směrnice EU, které stanoví pro zubaře minimální délku studia pět let. Podle proděkanky pro zubní lékařství na 1. lékařské fakultě UK Jany Duškové jim však chybí všeobecně medicínské vzdělání.
„Zubař je dnes po složení zkoušky plně kompetentní, bere na sebe riziko všech právních a ekonomických důsledků,“ uvedla Dušková. Podle ní se rovnou do praxe chystá asi polovina absolventů, někteří budou třeba přebírat ordinaci po rodičích. Jiní si ale na samostatnou zubařskou praxi hned po škole netroufají a raději nastoupí na kliniku, kde budou pod odborným vedením zkušenějších zubařů.
Zkrácením studia o rok ubyly ve výuce předměty všeobecného lékařství, proto si prý někteří noví zubaři nebudou umět poradit s komplikovanými případy. Těch podle Duškové přibývá hlavně u dětí a starších lidí, noví zubaři je prý proto budou raději posílat rovnou na kliniky. „Nebo si pověsí na dveře ordinace ceduli Děti neděláme, protože se jich jako pacientů bojí,“ upozornila.
Letos opustí univerzity asi 450 až 500 nových zubařů, budou mezi nimi i poslední studenti ze starého systému, tedy ti s titulem MUDr. udělovaným po šesti letech studia. Zubní lékařství se v Česku učí v Praze, Hradci Králové, Plzni, Brně a Olomouci, ke studiu je přijat jen každý desátý až dvacátý uchazeč. Diplom dostane zubař asi po 4500 hodinách výuky, z toho zhruba polovinu tvoří praxe. Mladí medici ji z části vykonávají na simulátorech a takzvaných fantomech.
Podle údajů České stomatologické komory je asi polovina českých zubařů starší padesáti let, na jednoho doktora připadá více než 1500 pacientů. Dušková ale uvedla, že podobná situace je ve všech západních zemích, v Rakousku prý třeba na jednoho zubaře připadá asi 2300 lidí.
ČTK