Zeptali jsme se ředitele legislativního odboru Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) MUDr. Gríši Vodičky jaká je konkrétní situace v úhradách?
V prvním pololetí 2002 jsou úhrady zdravotnickým zařízením stanoveny vyhláškou ministerstva zdravotnictví, která říká, že pokud dojde k vyššímu výběru pojistného nežli předpokládá zdravotně pojistný plán, o co více se vybere na pojistném, o to více se musí navýšit ceny za zdravotní péči. To znamená, že veškeré prostředky, které budou navíc, musejí přijít do úhrad nemocnicím. Při současně rostoucí nezaměstnanosti se obáváme, že nedojde k výběru pojistného, kterou předpokládaly zdravotně pojistné plány a může dojít k situaci opačné, a výběr bude menší.
Co říkáte charakteristice zdravotních pojišťoven, jako tlustých pijavic a tvrzení prezidenta ČLK, že by se jejich režijní náklady měly snížit ze tří na jedno procento?
Renomované zahraniční pojišťovny mají přibližně dvojnásobné provozní fondy než má VZP. VZP měla možnost jít v nákladech do 3,5 procenta, plánovala 3,1 a ve skutečnosti spotřebovala 2,9 procenta. Jsou v tom zakalkulovány i sankce, které jsou za opožděné platby, ty však nevznikly vinou pojišťovny.
Můžou zdravotní pojišťovny ovlivňovat hospodaření s prostředky veřejného zdravotního pojištění?
Zákon k tomu pojišťovnám nedává mnoho nástrojů. Několik informací, které to dokreslí. Několik miliard činí hodnota léků, které se předepíšou zbytečně, neúčelně a pacient je nikdy nepoužije. Oběžnost na akutních lůžkách je kolem 65 procent. Optimum některých výkonů, jako jsou infekce nebo ARO je kolem 80 procent. To znamená, že ani tady není dostatečně využíván lůžkový fond. Institutem, který znamená další ztrátu prostředků zdravotního pojištění, je sociální hospitalizace. Sociální hospitalizace jsou nepochybně správné, nejsou však hrazeny z prostředků sociálního zabezpečení, jsou hrazeny jako zdravotnické hospitalizace, ale až trojnásobně dráž. Takových úniků ze systému je celá řada.
Nemocnice z uvedené častky spotřebují více než 50 %, což znamená, že 60 miliard jde na činnost nemocnic. Podle Ústavu zdravotnických informací z toho více než 40 % korun jde na mzdové náklady, to znamená částku 24 miliard.
Dagmar JAGOŠOVÁ, Haló noviny, 5.3.2002