Dobrovolníkem je každý, kdo ze své dobré vůle, ve svém volném čase a bez nároku na finanční odměnu vykonává činnost ve prospěch druhých lidí. Dobrovolnictví představuje moderní formu konkrétní pomoci potřebným lidem.
Hospitalizované děti a dospívající mládež velmi trpí vytržením z domácího prostředí, kolektivu svých vrstevníků a omezením svých aktivit a zájmových činností. Děti oproti dospělým snášejí hůře nedostatek pohybu a smysluplné činnosti. Dobře připravený program pomáhá živějším dětem vybít přebytečnou energii a u letargických dětí probouzí zájem o kontakt s okolím, což se pozitivně odráží na spolupráci s ošetřujícím personálem.
Na oddělení dětských popálenin funguje projekt nazvaný Dobrovolníci dětem. Dobrovolníci docházejí na jednotlivé kliniky a pomáhají dětem zaplnit jejich volný čas hrami, výtvarnou činností a vytvářením příjemného kamarádského prostředí. Malí pacienti mají tak alespoň na chvíli možnost zapomenout na to, že jim chybí matka nebo že je něco bolí.
Popáleniny sice nepatří mezi nejběžnější traumata, ale jsou jedněmi z nejzávažnějších, které člověka mohou postihnout. Rozsáhlé popáleniny se vyznačují velmi bolestivou, zdlouhavou a náročnou léčbou a často s trvalými následky. Zjizvená tkáň vyžaduje dlouhodobou intenzivní péči - každodenní promašťování, masáže atd. Pacient musí absolvovat řadu chirurgických zákroků i několik let po úraze.
Následky popálenin však nebývají pouze fyzické. Popálené dítě a jeho rodina bývají velmi často vystaveni nežádoucí pozornosti okolí - nevhodným otázkám, pohledům, připomínkám, v některých případech dokonce i posměchu. Takový tlak okolí může u pacienta i jeho rodiny vést k rozvoji úzkostných stavů, depresím, později k omezení sociálních kontaktů, rodinným krizím apod.
Činnost dobrovolníků v závislosti na věku pacienta
Popáleného pacienta čeká obvykle velmi dlouhá a náročná léčba. Nejenže v nemocnici tráví dlouhou dobu, ale později se do ní opět vrací. Celková léčba často trvá několik let. Tak dlouhý čas trávený v nemocnici je náročný zejména pro dětské pacienty. Školní děti zmeškají velkou část výuky, musí přerušit veškeré oblíbené aktivity a jsou odloučeny od svých kamarádů a nejbližších. I z tohoto důvodu je třeba jim věnovat mnohem více času, než vyžadují dospělí pacienti. Zdravotnický personál má však často tolik práce, že není schopen věnovat všem dětem na oddělení tolik času, kolik by vyžadovaly. Učitelé a učitelky docházejí na oddělení pouze dopoledne a jen na několik hodin. V tomto okamžiku se otevírá prostor pro dobrovolníky, jejichž hlavním úkolem je zabavit děti a vyplnit jejich volný čas aktivitami vhodnými pro daný věk. Na oddělení je k dispozici tzv. dobrovolnický box, který obsahuje množství her, výtvarných pomůcek, knížek a skládaček.
S nejmenšími dětmi je na oddělení hospitalizována i matka. Obvykle se jedná o děti do jednoho roku života. V tomto věku se děti učí chodit a chytají a stahují na sebe všechno, co jim přijde pod ruku. Mezi nejčastější mechanismy termického úrazu u těchto dětí patří: opaření rychlovarnou konvicí, hrnečkem s horkým čajem, kávou apod. U dětí, jejichž matka je přítomna na oddělení, se dobrovolníci uplatňují zejména v době, kdy si matka potřebuje něco vyřídit, poradit se s lékařem, osprchovat se, zajít si na nákup atd. Dobrovolník může dítě nakrmit, zabavit hračkami, povozit v kočárku.
U starších dětí a dětí předškolního věku musí dobrovolník aktivity individuálně přizpůsobit jejich rozvíjejícím se schopnostem. Upřednostňuje aktivity, které dítě nejvíce zajímají - výtvarné dílny, jednoduché dětské hry, říkanky, písničky, komunikace s dítětem, vycházky apod.
K další věkové skupině patří školní děti a s tím spojené povinnosti. Dobrovolník těmto malým pacientům pomáhá při učení a může zde nejlépe uplatnit všechny činnosti sloužící ke zpestření pobytu dítěte v nemocnici. Děti jsou hravé, ocení všechny nevšední nápady, s dobrovolníkem si obvykle rozumějí a berou ho za kamaráda.
Kromě výtvarných činností, společenských her a komunikace patří mezi nejzajímavější logické hádanky a rébusy nebo stavění pyramid a hradů z kostek.
Poslední věková skupina je pro práci dobrovolníků asi nejobtížnější, jedná se o mládež do 18 let. Patří sem skupina mladých, která se po několik let vrací na oddělení k léčebně rekonstrukčním výkonům. Tito pacienti jsou obeznámeni s chodem oddělení a personálem, který se o ně stará -na pobyt v nemocnici jsou tedy dobře připraveni. Další skupinou jsou pacienti, kteří přicházejí na oddělení poprvé, v důsledku čerstvého úrazu, který je nezřídka způsoben jejich vlastní neopatrností. Pro tyto pacienty je poněkud složitější najít aktivitu, která by je zaujala. Někteří jsou schopni se přizpůsobit aktivitám dobrovolníka, ale často se jejich činnost omezuje pouze na komunikaci. Vhodné jsou i karetní hry či logické rébusy, křížovky a sudoku.
Další, co musí dobrovolník zvážit při volbě vhodné aktivity pro pacienta, je jeho postižení. Pokud se na oddělení vyskytuje více mobilních pacientů, tak je možné provádět tyto aktivity kolektivně ve společenské místnosti. Je však potřeba zvolit takovou činnost, kterou mohou navzdory svým fyzickým omezením provozovat všichni zúčastnění.
Dobrovolnické akce
Kromě práce dobrovolníka na oddělení jsou organizovány i různé jednorázové kulturní akce a přednášky pro rodiče. Zúčastňují se jich i děti, které byly hospitalizované v nemocnici se svými rodiči. Mezi oblíbené patří například den v zoologické zahradě nebo přednáška pro rodiče popálených dětí s možností získání nových informací a zapojení se do diskuse. Dobrovolníci zde pro děti připravují různé atrakce, soutěže se zajímavými odměnami apod.
Na Slovensku se každoročně organizuje i Dobrovolnický den, který připadá na 26. června. Tento rok se ho zúčastnilo celkem 19 měst a obcí. Byl to současně i den přípravy na Evropský den dobrovolnictví pro rok 2011. Dobrovolnické organizace zapojily dobrovolníky do konkrétních aktivit, jako je například úprava okolí, posezení, výlet s klienty, výmalby či dokonce vytváření titulků k filmu o hledaných dětech, anebo pro ně připravily prezentaci jednotlivých aktivit organizace a uskutečnily nábor nových dobrovolníků.
Významným dnem pro všechny, kteří něco dělají, organizují a nečekají za to nic, je i 5. prosinec, který je Mezinárodním dnem dobrovolnictví. V tento den bychom měli myslet na lidi, kteří jsou stále nápomocní a snaží se vytvářet a organizovat okamžiky, které druhým způsobují radost a nezapomenutelné zážitky.
O autorovi: Ivana Blažová, studentka TnU AD, Fakulta zdravotníctva, Trenčín (ivis1226@post.sk)