ČTK o tom informovala mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková.
„Výkony jsme provedli a pojišťovna to nezpochybnila. Přesto nám je neuznala, což znamená, že tak můžeme přijít o více než čtvrt milionu korun,“ uvedl ředitel domova Pavel Novák.
Podle VZP ústav v Mariánské byl na prvním místě z hlediska nákladovosti na jednoho pojištěnce VZP v kraji a z hlediska celorepublikového průměru v Česku v roce 2008 překračoval tyto náklady více než trojnásobně.
„Revize proběhla standardním způsobem a shledala závažné nedostatky. Revidovaným obdobím bylo první čtvrtletí roku 2009 a byla kontrolována související zdravotnická dokumentace u deseti pojištěnců VZP,“ sdělil mluvčí VZP Jiří Rod.
Podle domova ale pojišťovna zohledňuje například jen samotný čas aplikace léku, bez přípravy či komunikace se zdravotně postiženým klientem.
„Domov nejprve podal proti výsledkům kontroly námitky, které ale VZP odmítla. S tím jsme nesouhlasili, proto byl podán návrh na konání smírčího jednání. K dohodě ale nedošlo,“ uvedl Novák. Pokud by ústav peníze od VZP nedostal, musel by zdravotní sestry platit z rozpočtu na sociální péči. Tím by ale porušil rozpočtovou kázeň.
Postup krajského zařízení schvaluje i vedení kraje. „S těmito problémy se potýká celá řada domovů pro seniory nebo osoby se zdravotním postižením v našich regionech. Proto považuji za velmi důležitý krok, že Mariánská žalobu podala, i když bude soudní řízení trvat pravděpodobně dlouhou dobu,“ konstatoval náměstek hejtmana Miloslav Čermák, který se postupem pojišťoven vůči zařízením sociální péče zabývá i jako předseda komise pro sociální záležitosti Rady Asociace krajů ČR.
Podle Čermáka kontroly byly součástí revizní kampaně VZP, která se snaží snížit výdaje do sociální oblasti. To ale VZP odmítá.
„Rozhodně nebyla tato ani ostatní revize v pobytových zařízeních sociálních služeb motivovány tím, aby získaly zpět co nejvíce prostředků veřejného zdravotního pojištění. Snahou bylo především kultivovat systém, kdy se některá sociální zařízení snaží vykazovat veškeré aktivity svých zdravotnických pracovníků k úhradě z prostředků veřejného zdravotního pojištění, třebaže k tomu často nebyl žádný relevantní zdravotní důvod a řada takzvaných sociálních služeb je duplicitně vykazována k úhradě ze zdravotního pojištění,“ uvedl Rod.