Od prvního října bude účinná vyhláška, která bude pro lázeňství a tedy i pro Lázně Teplice nad Bečvou znamenat určitou změnu. Čeho se tato vyhláška v teplických lázních dotkne nejvíce?
Jde o novelu vyhlášky, která stanovuje indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči pro dospělé, děti a dorost. Nová verze vyhlášky radikálně snižuje rozsah indikací, hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Můžete uvést příklad?
Z původních možností úplně vypadly edukační pobyty, u některých indikací je zrušena možnost opakované léčby. A skutečností, která je nejen pro nás, ale i pro pacienty velice nepříjemná, je zkrácení základní doby lázeňské léčby ze čtyř týdnů na tři.
Co to pro pacienty bude přesně znamenat?
Ti pacienti, kteří se u nás dříve léčili čtyři týdny s teoretickou možností prodloužení pobytu na pět týdnů, v lázních nyní budou jen tři týdny. Pokud bude vyžadovat zdravotní stav pacienta delší léčbu a revizní lékař zdravotní pojišťovny to povolí, bude možno dobu léčby prodloužit na čtyři týdny.
Máme k dispozici čtyřletý výzkum, který dokazuje zejména u kardiaků opodstatněnost čtyřtýdenní rehabilitace. Vyhláška je ale udělaná plošně, bez ohledu na konkrétní indikace. Dotkne se všech pacientů, a to je prostě špatně.
Tyto změny se ale vedle pacientů musejí dotknout i lázeňské péče, zaměstnanců…
Samozřejmě se to dotkne i nás. Jen zkrácení pobytu pro nás znamená snížení o celou čtvrtinu tržeb. A to nepočítám zrušení opakovaných a edukačních pobytů. Pro všechny lázně to bude mít naprosto fatální účinek.
Navíc většina indikací má v nové vyhlášce jiné očíslování, což budou muset respektovat i lékaři. Pokud dojde k chybě, celý proces se samozřejmě prodlouží. Když to shrnu, jde o zkrácení a omezení pobytů v lázních a z toho vyplývající obrovský výpadek tržeb pro lázně. Navíc kolem nového očíslování jednotlivých indikací vzniknou zmatky.
S jakým propadem tedy celkově v lázních počítáte?
Počítám s tím, že propad v tržbách za lázeňskou léčbu v příštím roce pro nás může ve srovnání s loňským rokem činit až čtyřicet procent, což je strašně moc. Tento trend ale nezačal v posledních letech. Například ve srovnání s rokem 2004 by úbytek tržeb za lázeňství mohl v našem případě klesnout až o dvaaosmdesát procent. To je číslo, které se v normálním podnikání nedá ustát.
Dá se proti tomu nějak bránit, zkoušela jste apelovat na kompetentní orgány?
Zkoušeli jsme například požádat o pomoc Olomoucký kraj, který v připomínkovém řízení k uvedené vyhlášce podal nejen jménem našich lázní celou řadu námitek. Podobně tomu bylo i u jiných krajů. Vyhláška bohužel nebude mít dopad jen na zdraví pacientů a tržby lázní, ale v podstatě i na zaměstnanost v regionu.
Pokud nebudou prosperovat lázně, zákonitě se to na poklesu zaměstnanosti musí projevit. Navíc jsme v regionu, kde lidé shánějí práci jen velice těžko. Za posledních šest let jsme do rekonstrukcí budov a nových projektů investovali přes čtvrt miliardy korun. Úbytek klientů v lázních tak bude mít dopad i pro stavební, nábytkářské nebo potravinářské firmy a navazující služby.
V jakých oblastech lázní bude v rámci zaměstnanosti největší propad?
Nechci předbíhat. Indikační seznam uznal naši kyselku, tedy náš přírodní léčivý zdroj, jako vhodný pro léčbu nemocí pohybového aparátu a nemoci nervových. Do budoucna se otevírá možnost léčit i tyto indikace. V současné době dobíhá rekonstrukce lázeňského sanatoria Janáček, kde stavíme rehabilitační bazén a budujeme bezbariérový přístup. Samozřejmě už zvažujeme i další projekty, které nám pomůžou fatální výpadek tržeb nějakým způsobem nahradit.
Zkoušeli jste na toto téma mluvit i s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem?
Jsem členem představenstva Svazu léčebných lázní České republiky, v rámci kterého jsme se snažili argumentovat samozřejmě především na ministerstvu. Svaz lázní například předložil i případovou studii, která jednoznačně prokazuje, že ve srovnání s úsporou zdravotních pojišťoven, bude pro celou společnost tato vyhláška znamenat dvaceti až třiceti procentní ztrátu.
U pacientů, kteří nebudou mít na lázně nárok, dojde bezesporu například k vyšší spotřebě léků. A pokud jde o lázně, nechci být špatným prorokem, ale je docela možné, že slabší lázně tyto změny neustojí.
Lidé teď tedy mají jednu z posledních možností zažádat si o pobyt v lázních, který by bez omezení hradily pojišťovny. Jsou lázně připraveny na případný nárůst pacientů?
Kéž bychom takovýto nárůst počtu pacientů ještě někdy zažili. My jsme připraveni třeba i na obrovské návaly klientů, ale ty se prostě nekonají. Ve srovnání s minulým rokem vnímáme už nyní pokles počtu lázeňských pacientů zhruba o dvacet pět procent, a to ještě není zmíněná vyhláška účinná. Zdravotní pojišťovny jsou v posuzování návrhů velice přísné.
Můžete opět přiblížit nějaký příklad z praxe?
Mohu například zmínit pacienta, který dostal akutní infarkt. Ten člověk měl na lázně naprosté právo. Ale když lékař vypisoval nárok na lázeňskou péči, zeptal se pacienta, jestli kouří. On přiznal, že si příležitostně dá doutník.
Ve vyhlášce ale stojí, že kouření je kontraindikace lázeňské léčby. Proto tomuto pacientovi zdravotní pojišťovna lázně neschválila. A takových případů tady máme mnohem více.
Kvůli „záchraně českého lázeňství“ byla sepsána petice. Kolik jste nasbírali podpisů?
Ano, na podpisových arších jsme nasbírali kolem jednoho tisíce podpisů. Kéž by to mělo nějaký smysl. Ta vyhláška už bohužel vyšla ve sbírce zákonů a od října bude účinná. Nezbude nám nic jiného, než se k situaci postavit čelem. Takže nám při realizaci nových projektů držte palce. Rádi o nich budeme vaše čtenáře včas informovat.