Stejně jako on i premiér Jan Fischer se očkovat nenechal. Klausův neformální zásah coby vrchního velitele ozbrojených sil v minulém týdnu už také „zařídil“, že armáda ustoupila od plánu očkovat povinně 16 tisíc vojáků. Bude se nyní spor opakovat, navíc v desetinásobném rozsahu?
Ministerstvo zdravotnictví se odvolává na to, že doporučení vládě schválila na návrhl hlavního hygienika a náměstka ministryně zdravotnictví Michaela Víta Bezpečnostní rada státu (BRS). Ministryně Dana Jurásková ale s povinným očkováním nesouhlasí a v pondělí pro to asi ruku nezvedne, řekl mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
„Paní ministryně je od počátku pro to, aby to očkování bylo pouze dobrovolné,“ řekl Sršeň. Ze strany ministerstva podle něj nikdy nepadl návrh, aby byl kdokoliv očkován proti prasečí chřipce povinně.
Sršeň ČTK řekl, že nemá informace o tom, kdo to v pátek navrhl nebo proč takto rada rozhodla.
V BRS zasedá vedle Juráskové premiér Fischer, ministři financí Eduard Janota, obrany Martin Barták, vnitra Martin Pecina, dopravy Gustav Slamečka, ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel a průmyslu Vladimír Tošovský.
Prezident předem řekl: očkovat se nenechám
Klaus už předem ohlásil, že se očkovat nenechá ani po rozhodnutí vlády. „Pokud mně vláda přikáže, že jsem osobou nezbytnou pro chod státu a měl bych být preventivně jako první nějakou ještě koňskou dávkou očkován, to by byla inovace,“ řekl ironicky po pátečním zasedání Bezpečnostní rady státu.
Podle prezidenta by kabinet neměl nikomu nic nařizovat, pokud si všech jeho 17 členů nenechá před zraky veřejnosti aplikovat vakcínu. Situaci kolem prasečí chřipky označil za bublinu podobnou zprávám o globálním oteplování.
I Fischer přiznal, že se nedal očkovat: „Spíš z toho důvodu, že jsem se nepovažoval za osobu nezbytnou pro chod státu, myslím, že tady jsou jiní.“
Ministryně Jurásková včera přes tyto spory oznámila, že vláda v pondělí rozhodne, zda nařídí povinné očkování 200 tisíc lidí důležitých pro chod státu.
Mělo by jít především o policisty, hasiče, zdravotníky a také členy BRS včetně prezidenta.
„Původní propočty byly očkovat 95 tisíc zaměstnanců, podniků, ministerstev a dalších institucí důležitých pro chod státu a 137 tisíc zdravotnických pracovníků,“ uvedla včera Jurásková v České televizi.
Stínový ministr zdravotnictví ČSSD David Rath, který už dřív řekl, že celosvětovou sháňku po vakcíně vyvolaly farmaceutické firmy, uvedl, že k prasečí chřipce by se mělo přistupovat jako k běžné chřipce a že „hysterie“ není na místě. Výjimku podle něj tvoří jen těžce nemocní lidé.
Podle Ratha „ministerstvo zprivatizovalo systém řady vakcinací, dalo to podivné firmě, o které nevíme, komu patří, nic podobného nikdy nedělala“. Rath uvedl spekulace: „Komu to může patřit ze špiček ministerstva, a tato podezření se přelévají do plánu povinně očkovat 200 tisíc lidí. Je to něco neuvěřitelného.“
Jurásková na to nereagovala a sdělila, že kvůli negativní kampani se v celém světě nechává očkovat jen 30 procent těch, kteří by měli, a lidé těžce nemocní zbytečně umírají. Podle jejích slov je vakcína bezpečná.
Česko patří k nejkonzervativnějším zemím v nákupu vakcíny, dodala. Vláda objednala milión dávek, zatím je v ČR 250 tisíc a očkovat se nechalo 60 tisíc lidí. Vláda vyčlenila na vakcíny 200 miliónů korun.
Vláda tedy v pondělí rozhodne, zda nařídí povinné očkování pro 200 tisíc lidí nebo ne, a stalo by se tak tehdy, když se epidemiologická situace zhorší. Zatím tomu tak ale není.
V Česku je podle údajů z minulého týdne 2340 laboratorně potvrzených nákaz pandemickým virem chřipky. Na 100 tisíc obyvatel je hlášeno 1016 případů, hranicí epidemie je 2000 případů. Česko nyní eviduje 83 případů úmrtí na prasečí chřipku.
Armáda v pátek pozastavila povinné očkování vojáků proti prasečí chřipce. V případě potřeby očkovací látku dostane 7990 vojáků místo plánovaných šestnácti tisíc.