Crohnova choroba a ulcerózní kolitida patří mezi tzv. nespecifické střevní záněty (IBD). Jedná se o nevyléčitelná chronická onemocnění patrně autoimunitního charakteru, s lokálními i celkovými projevy, jejichž výskyt v populaci narůstá. IBD se objevují zejména u mladých lidí, přičemž významně narušují jejich každodenní aktivity. Moderní biologická léčba významně přispěla ke zlepšení kvality života těchto pacientů, její vysoká cena však výrazně limituje dostupnost. Roční náklady na léčbu u jednoho pacienta se totiž pohybují kolem 300 tisíc Kč.
Význam biologické léčby
„Cílem léčby IBD je navození dlouhodobé remise a zabránění rozvoji komplikací. Pro nejtěžší pacienty, u nichž došlo ke ztrátě odpovědi na konvenční léčbu, je vyhrazena právě biologická léčba,“ uvádí předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Biologická léčba je nejefektivnější a rychle působící léčba IBD, která snižuje potřebu hospitalizací a chirurgických výkonů spojených s komplikacemi onemocnění. Na druhé straně nedokáže střevní zánět vyléčit a bývá provázena vedlejšími účinky a krátkodobým efektem. Ve vývoji a klinickém testování jsou nicméně nové molekuly, které by měly zlepšovat prognózu pacientů s IBD. „Aktuálně je českým pacientům k dispozici infliximab, adalimumab a golimumab, které patří do skupiny inhibitorů TNF alfa – cílených léčiv první generace. Do skupiny léků druhé generace pak patří vedolizumab, jehož obrovskou výhodou je selektivní účinek na trávicí systém a méně nežádoucích účinků, není však vhodný pro pacienty s mimostřevními projevy. Dalším lékem je ustekinumab, indikovaný nově pro léčbu Crohnovy nemoci. Oba léky jsou již registrovány, avšak nemají zatím v ČR úhradu a jsou dostupné jen na žádost přes revizního lékaře,“ vysvětluje profesor Lukáš.
Biosimilars zvyšují dostupnost
Moderní biologickou léčbu podle dostupných údajů dostává pouze 11 procent českých pacientů trpících IBD. V západoevropských zemích je přitom proléčenost až 30procentní. Situace se však s příchodem biosimilars postupně mění. „Biosimilární infliximab, který schválila EMA v roce 2013, zvyšuje dostupnost léčby u pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. V tuto chvíli je podáván u 40 procent pacientů léčených ifliximabem, v roce 2017 by to již měl být každý druhý,“ říká ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Martin Mátl.
Biosimilars jsou stejně účinné a bezpečné jako originální biologická terapie, ale vzhledem k tomu, že přicházejí na trh po vypršení patentu originálních léčiv, jsou pro pacienty dostupnější. V ČR je v současnosti registrováno přes 20 biosimilars určených pro léčbu různých onemocnění.
Registr pomůže klinické praxi
Léčbu IBD by měl zkvalitnit také první registr pacientů CREDIT. Vznikl v loňském roce a momentálně je v něm evidováno okolo dvou tisíc pacientů. V ČR se přitom léčí 18 tisíc pacientů s Crohnovou chorobou a dalších 22 tisíc pak s ulcerózní kolitidou. „Data z registru jsou zatím omezená, ale pro klinickou praxi budou zásadní. Ukázalo se totiž, že do praxe nelze jednoduše převádět výsledky z klinických studií. Registry naproti tomu potvrdí účinnost a bezpečnost léků v praxi a umožňují navíc hodnotit délku léčby a její výsledky. Díky tomu můžeme identifikovat nejúčinnější terapii a podpořit tak personifikovanou medicínu,“ vysvětluje Milan Lukáš.