V bavorském Straubingu prosperuje například renomovaná soukromá klinika, specializovaná na sportovní úrazy. Je vyhledávaná pacienty ze širokého okolí, protože v ní pracují špičkoví odborníci. Pro kliniku, ač má smlouvu s pojišťovnami, takže se neomezuje jen na movitou soukromou klientelu, není problém je zaplatit. Nemá totiž žádnou lůžkovou část, ve které by permanentně museli být zaměstnáni lékaři a nemocniční sestry.
Chirurgická pracoviště má nasmlouvána podle potřeby v okolí, například ve zrušené nemocnici v dvacet kilometrů vzdáleném okresním městě, kde mezitím vzniklo soukromé operační centrum. Pacienti tam den před sjednaným operačním termínem přijdou na pohovor s anesteziologem, jemuž přinesou veškerá předepsaná předoperační vyšetření, která si nechali udělat ambulantně přes svého domácího lékaře v odborných ordinacích v místě bydliště. Od anesteziologa se dozvědí, co je na druhý den čeká. Vědí také, že si musejí zařídit čtyři hodiny po zákroku odvoz.
A že čtyřiadvacet hodin po operaci nesmějí být doma sami, aby jim rodinní příslušníci nebo sousedé mohli zavolat v případě potřeby sanitku. Operační zákrok pak probíhá klasicky, z přípravny na sál a po probrání z narkózy závěrečný pohovor s lékařem. Poté odjezd do domácího ošetřování. Kdo nezbytně chce, může v operačním centru zůstat ještě přes noc, ovšem nikoliv klasickém nemocničním pokoji, ale v přidruženém hotelu za běžnou hotelovou taxu. Odvoz si pak musí zajistit na další den ráno. V Americe se podobným způsobem provádějí už dávno dokonce i běžné srdeční operace. Jen jsou tam pacienti pod lékařským dozorem o několik hodin déle.
A v přidružených hotelích musejí zůstat prvních pár dnů. Vzhledem k tomu, jak je současná špičková medicína drahá, je to evidentně jeden ze způsobů, jak může být dostupná pro všechny. Nevyhne se tomu do budoucna ani medicína v Česku, jakkoliv to nabourává zajeté stereotypy jak lékařského personálu, tak pacientů. Co ale v Česku současnou situaci výrazně komplikuje, je absence dialogu ze strany ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven.
Místo, aby vedly s nemocnicemi a se svazem pacientů dlouhodobou diskusi a vysvětlovaly, jak si zabezpečení péče do budoucna představují, znejistily celý nemocniční systém tím, že s jednotlivými nemocnicemi, ač je konec roku na dohled, neuzavřely na příští rok smlouvy. Místo toho vyrukovaly na poslední chvíli s podmínkami rigorózní redukce lůžek, které se rovnají diktátu.
Je to nejen nefér vůči nemocnicím, jichž se to týká, je to i krajně nehospodárné. Zrušit akutní lůžka má například i nemocnice ve Znojmě, která se právě rekonstruuje za dvě miliardy korun. Přitom Jihomoravský kraj redukoval akutní lůžka už loni a kromě toho, jak tvrdí hejtman Michal Hašek, podepsal tehdy s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou memorandum, že další lůžka se už rušit nebudou. Pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví tak namixovaly vskutku výbušnou směs. V současné už beztak nestabilní situaci může být snadno poslední kapkou.