odpovídá JUDr. Ivan David
Obecně platí, že čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby připadá na dobu jeho dovolené v celoročním průměru (§ 213 odst. 4 zákoníku práce). Dále platí, že pokud kvůli určitým překážkám v práci zaměstnanec „nenapracuje“ potřebné penzum práce pro vznik nároku na dovolenou v celém rozsahu, dochází k odpovídajícímu krácení tohoto nároku (podrobná pravidla jsou obsažena v § 223 zákoníku práce). Není mi bohužel znám obsah kolektivní smlouvy tazatele, a tedy nevím, zda smlouva v nějakém ohledu tento obecný zákonný režim modifikovala, nebo nikoli.
Pokud jde o druhý dotaz: je-li „službami nad rámec pracovního rozvrhu“ míněna práce přesčas, tak zde opět obecně podle zákona platí, že zaměstnavatel ji zaměstnanci nařídit může, avšak pouze z vážných provozních důvodů a současně maximálně na 8 hodin týdně, resp. 150 hodin ročně. Ani zde mi bohužel není znám obsah pracovní smlouvy tazatele, potažmo kolektivní smlouvy; z nich by mohla pro zaměstnavatele vyplývat možnost nařizovat práci přesčas ve větším, ale i menším rozsahu.