Předkladatelé poukazují na to, že zákon dozor žalobců nad ochranným léčením předpokládá, nestanoví ale jeho podmínky. Cílem návrhu je podle nich přispět k dodržování lidských práv v zařízeních, v nichž je omezena osobní svoboda, a k zachování důstojnosti lidí, kteří se v těchto zařízeních na základě soudního rozhodnutí nacházejí. "Dozor státního zastupitelství tak plní jednu ze záruk zákonnosti zásahů do osobní svobody člověka," stojí v důvodové zprávě.
Kabinet ale podle předběžného stanoviska pro zákonodárce poukáže na to, že žalobci nemají takové medicínské znalosti, aby mohli posuzovat oprávněnost držení pacienta v ochranném léčení a použití konkrétních léčebných metod. "V konečném důsledku by tak mohl dozor státního zastupitelství sklouznout pouze k formálnímu výkonu bez očekávaného efektu," stojí v materiálu.
Předloha skupiny poslanců z ANO, pirátské strany a SPD předpokládá, že státní zástupci by mohli kdykoli vstupovat do všech prostor, v nichž mohou být pacienti v ochranném léčení, a o samotě s nimi hovořit. Mohli by také nahlížet do jejich zdravotnické dokumentace. Od zaměstnanců zařízení by mohli požadovat vysvětlení nebo potřebné spisy a mohli by prověřovat, zda jsou postupy v zařízení v souladu se zákony. Žalobci by také mohli nařídit okamžité propuštění pacienta, jenž by byl v ochranném léčení nezákonně.
V připomínkovém řízení doporučilo záporné stanovisko například ministerstvo spravedlnosti a Nejvyšší státní zastupitelství. Ministerstvo zdravotnictví se k novele postavilo neutrálně a ministerstvo práce a sociálních věcí ji podpořilo.