Dětí užívajících drogy přibývá. V zemi přitom neexistuje detoxikační zařízení specializované na nejmladší narkomany.
Praha - Počet dětí, které berou drogy či s nimi příležitostně experimentují, stoupá. Ze statistik vyplývá, že zatímco v roce 1994 drogu vyzkoušelo 17 procent čtrnáctiletých, loni jich byla již více než pětina. Odborníci očekávají, že letos jich bude ještě víc. „Sondy v několika okresech ukazují, že marihuanu kouří již žáci sedmých a osmých tříd,“ potvrdil Ladislav Csémy z pražského Psychiatrického centra. Kromě marihuany stoupá i obliba drogy extáze. „Proti loňsku se zvýšil počet dětí, které mají problémy s drogou, asi o dvacet procent,“ souhlasí s Csémym ředitelka K-Centra v Mladé Boleslavi Helena Bartoňová. Nejvíce nejmladších narkomanů se rekrutuje ze čtrnáctiaž šestnáctiletých, ale po návykových látkách, jako je toluen, sahají už dvanáctiletí. Děti ovšem zkoušejí i pervitin nebo LSD. Csémy odhaduje, že u mládeže ve věku 16 až 18 let už se podíl, těch, kdo vyzkoušeli drogu, zvyšovat nebude a zůstane na zhruba 40 až 50 procentech. Ale u třináctiaž patnáctiletých dětí čeká vzestup. Ačkoli přibývá závislých dětí, Česko nemá ani jedno zařízení specializované na jejich detoxikaci a léčbu. Školáci se tak ocitají na jednotkách intenzivní péče či na protialkoholních odděleních. Psycholožka Hana Halfarová tvrdí, že je hrozné, když se dítě ocitne mezi dospělými alkoholiky. „S dětmi musíme pracovat jinak,“ tvrdí. Zástupce ředitele sekretariátu Meziresortní protidrogové komise Milan Pospíšil souhlasí, že by mělo existovat zařízení pro léčbu dětí pod patnáct let. „My jsme však jen poradní orgán a zřízení zařízení je na ministerstvu zdravotnictví,“ dodal. To, že děti skutečně není kam umístit, přiznal i ředitel psychiatrické léčebny v Bohnicích v Praze Zdeněk Bašný. „Oddělení by bylo potřeba, ale problém je s penězi,“ naznačuje důvod současného stavu. Souhlasí s ním Monika Solařová ze střediska Triangl, které se jako jediné v metropoli zaměřuje na závislé mladší patnácti let. „Nejmladší závislé děti vnímají drogu jinak než ti osmnáctiletí,“ řekla. Senátorka Helena Rögnerová má podobný názor: „Celý svět už jde cestou preventivních programů. Česko má stále tendenci dávat přednost akutní medicíně před preventivní. Následky jsou pak mnohem horší. Je špatné, když se kvůli nedostatku peněz jako první vyškrtne prevence. Pokud se otálí, léčba je obtížnější a dražší.“
Hygienické stanice sledují, kolik čtrnáctiletých dětí se poprvé setkalo s drogou.
1984: 17 %
2000: 20 %
RADKA WALLEROVÁ, MARTINA JELÍNKOVÁ, Slovo, 10.9.2001