a další znečišťující látky.
Experti, kteří se sešli v Paříži, však zároveň upozornili, že faktorů ovlivňujících životní prostředí je mnoho. Proto potrvá dlouho, než bude nalezen důkaz o vlivu pesticidů a dalších chemikálií na člověka.
Zatímco u lidí se budou účinky těchto látek zkoumat po několik generací, u zvířat je jejich působení široce zdokumentováno. Vědci zaznamenali například poruchu sexuality u ryb způsobenou splašky z papírny či kratší penis u aligátora žijícího v jezeře Apopka na Floridě, řekl agentuře AFP ekotoxikolog Jean-Marc Porcher.
Vzhledem k tomu, že zvířata byla vystavena celé škále různých vlivů, je podle něj těžké ukázat prstem na konkrétní látku jako na viníka.
Na snižující se počet spermií u mužů upozornila už studie dánských vědců v roce 1992. „Za 50 let se koncentrace spermií zmenšila téměř o polovinu,“ řekl Pierre Jouannet, šéf biologické a reprodukční laboratoře pařížské nemocnice Cochin. Podle něj se rovněž zvýšil počet případů rakoviny varlat a vrozených vad genitálií.
Dlouhodobé sledování zdravotního stavu branců v Dánsku a Finsku umožnilo srovnat kvalitu spermatu u mužů v těchto dvou zemích: v méně industrializovaném Finsku mají muži více spermií a jsou plodnější než v Dánsku. Podle Nielse Skakkebaeka z univerzitní nemocnice v Kodani je ale těžké poukázat na konkrétního znečišťovatele.
„To, co vidíme dnes, se mohlo stát před 20 až 30 lety. Proto uvidíme až později důsledky toho, co se děj dnes. Dá se možná říci, že v sázce je plodnost našich dětí,“ řekl Jouannet.
ČTK