V současné době se stalo téměř pravidelem, že u porodu nesmí chybět otec dítěte. Bez ohledu na to, zda ženě v těžké chvíli opravdu pomůže. Řada nastávajících matek přiznává, že potřebuje spíše zkušenou rodičku, než přihlížejícího tatínka.
Existují přitom ženy, které se na takovou službu specializují. Takzvané „duly“ nezasahují do odborné péče při porodu, ale jsou rodičce po celou dobu nablízku. Nedávný výzkum kanadských lékařů zjistil, že péče zkušených žen dokáže výrazným způsobem omezit medikaci či použití invazivních metod.
Pojem „dula“ pochází z antického Řecka; označoval nejdůležitější služebou v domácnosti, která pomáhala paní domu při porodu a mateřství. Dnes se tak říká ženám, které poskytují kontinuální podporu matce v předporodní, porodní i poporodní fázi.
V České republice je dula zatím poměrně neznámým fenomenem, o kterém vědí někteří porodníci a pár maminek. V řadě západních zemích ale fungují už řadu let a o jejich vlivu na průběh porodu se píší studie.
Poslední výzkum lékařů z univerzity v Torontu, uvádí, že přítomnost zkušených žen dokáže výrazným způsobem omezit medikaci porodu (epidurální injekce, narkotika) či použití invazivních metod (císařský řez, použití porodnických kleští) - viz tabulka na konci článku.
„Dříve asistovaly rodičkám spíše ženy v příbuzenstvu, například starší sestry nebo matky. V posledních desetiletích se ale kontinuální podopora ženy u porodu stala spíše výjimkou,“ uvádějí autoři studie.
Příbuzné ženy však nemusejí být vždy ideálním doprovodem rodičky. Ne všechny mají potřebné zkušenosti a často se do pocitů své příbuzné příliš vžívají. Ženy, které pracují jako duly, jsou v tomto smyslu „profesionální oporou.“
CO DĚLAJÍ DULY: - zůstávají rodící ženě stále nablízku, nabízejí praktickou pomoc, poskytují emoční podporu - neposkytují odbornou zdravotnickou péči - cena služeb se pohybuje od 1000 do 3000 Kč (odvisí od toho, zda jde pouze o doprovod k porodu nebo i o asistenci v těhotenství a šestinedělí) |
Podpora po celou dobu porodu
Dula pomáhá při porodu v zásadě dvěma způsoby. Rodička se v přítomnosti blízké ženy cítí více uvolněná, což se projeví i na průběhu porodu.
Za druhé mohou duly fungovat jako „mluvčí“ nastávajících maminek, které v těžké hodince nemají sílu na složitější komunikaci s personálem. Samy by si například netroufly dožadovat něčeho, na co mají právo. Nevadí však tyto zásahy lékařům či porodním asistentkám?
„Nemyslím si, že by mezi dulami a lékaři docházelo k nějaké rivalitě. Určité napětí by snad mohlo vzniknout v některých případech, kdy duly požadují od zdravotníků informace navíc,“ říká Míla Kramná z České asociace dul a dodává, že její zkušenosti s lékaři jsou většinou pozitivní:
“Vzpomínám si na jeden případ, kdy jsem byla jako dula u porodu, který po příjezdu do porodnice měl pomalejší průběh. Lékař navrhl, že proces lze urychlit za použití spasmolytik. To ale maminka nechtěla, protože se snažila o maximálně přirozený proces. Poté, co jsme řekly, že bychom raději ještě vyzkoušely vertikální polohu, lékař nic nenamítal.“
A jak se dívají na duly lékaři v nemocnicích, kde tyto ženy působí? „Obecně máme s dulami pozitivní zkušenosti, ale občas se najdou i některé problematické typy,“ říká primář gynekologicko-porodnického oddělení Česko-německé horské nemocnice Krkonoše Libor Kavan.
„Některé z nich mají zřejmě vlastní nevyřešený problém a prostřednictvím rodičky ho chtějí řešit. Mají určitou představu o porodu a snaží se ji prosazovat. Pokud se ale vyskytne nějaká komplikace, zasahovat by neměly. Tady musí rozhodnout lékař. Ale jak říkám, s většinou dul máme zkušenosti dobré,“ dodává L. Kavan.
S myšlenkou přítomnosti zkušených žen u porodu souhlasí také profesor Zdeněk Štembera z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze Podolí. „Otec není vždy tím ideálním partnerem u porodu. Ne každý muž chce být při tom, třeba nesnese pohled na krev. A dnes je k tomu pod tlakem moderního trendu donucován. Takže existují ženy, které u toho manžela nechtějí. Především pro tyto typy maminek mohou duly představovat užitečnou psychickou pomoc.“
Výhodou dul je podle Z. Štembery především to, že na rozdíl od zdravotnického personálu mohou být neustále s rodičkou. „Matka, která má zájem o kontinuální psychickou podporu jiné ženy, má pocit, že je při ní stále někdo, kdo se o ni stará,“ poznamenává Z. Štembera.
Dodává, že přítomnost blízkých osob u porodu změnila také postoj a chování zdravotnického personálu. „Neříkám, že předtím nebylo chování lékařů a porodních asistentek k rodičce pěkné, ale mnoho lékařů opomíjelo právě psychické aspekty rodící ženy.“
PŘEDPOKLADY CERTIFIKOVANÉ DULY: - žena už alespoň jednou rodila - absolvuje kurz za 6300 Kč, který trvá přibližně rok - projde teoretickou i praktickou průpravou |
Fenomen dul vítá také porodník a vědecký sekretář výboru ČGPS, Petr Velebil. Na otázku, zda vidí nějaké riziko možného konfliktu dul se zdravotníky, opovídá:
„Obecně se žádných sporů neobávám. Možná pouze v případech, kdy dula přichází do porodního sálu už negativně naladěná, s pocitem, že současná praxe v porodnicích není dobrá a ona ji chce nějak změnit. Pak je pravděpodobné, že spolupráce se zdravotníky nebude ideální,“ uvádí P. Velebil.
Málo místa a poplatky za doprovod
Jedním z problémů, na které duly při své práci často narážejí, je nedostatek prostoru v porodnicích. Nejedna maminka se totiž rozhodne, že chce u porodu jak otce, tak dulu. A tak jsou na sále u jedné rodičky dva lidé. To ale může být pro porodnici velký problém, zvláště ve velkých fakultních nemocnicích.
„Některé porodnice říkají, že dva lidi jsou už moc, protože na sálech není dostatek místa. Prostor pro rodičky je oddělený závěsem a často tu není dost místa ani pro jednu doprovázející osobu. Natož pro dvě,“ poznamenává M. Kramná.
České duly se musejí navíc potýkat se zvláštním problémem, který jejich kolegyně na Západě neznají – poplatky u porodu. Řada porodnic v ČR totiž považuje přítomnost blízkých osob na sále za nadstandard, za který je třeba zaplatit. „To je poněkud česká, nebo československá specialita. Když jsme na mezinárodních setkáních líčili, jaká je u nás praxe, tak nám nikdo nechtěl věřit. Myslím, že spíše než o prostor, jde o pochopení potřeb rodičky. Přítomnost dul prochází stejnou fází, jako když začali chodit k porodu tatínkové,“ dodává M. Kramná.
Záleží i na zájmu lékařů
České maminky zatím o existenci těchto „pomocnic“ příliš nevědí. Ve Spojených státech, kde myšlenka dul vznikla, existují tisíce dul, které jsou k dispozici ženám z různých koutů USA. Je tedy otázkou času, kdy se tyto služby stanou běžným jevem také v České republice? Záležet bude zřejmě nejen na zájmu nastávajících matek, ale také na odborné veřejnosti.
Ve Spojených státech totiž výzkumníky zajímá působení dul z lékařského hlediska. Snaží se zjistit, jaký mají vliv na snižování rostoucího počtu invazivních zákroků během porodu. Například časopis Journal of American Medicine otiskl za posledních dvanáct let šest studií, které se tímto tématem zabývají.
VÝZKUM O VLIVU PŮSOBENÍ DUL NA PRŮBĚH PORODU: Tým lékařů z univerzity v Torontu sledoval data o průběhu porodu 12 791 žen. Výsledky studie byly zveřejněny v Cochrane Library. Výzkum ukázal, že rodičky, o které během porodu kontinuálně pečovala jiná žena, měly obecně přirozenější průběh porodu. Pozitivní vliv měly především tyto faktory: - osoba, která rodičce podpůrnou péči poskytovala, nebyla členem zdravotnického personálu - kontinuální péče této osoby začala již v časném stádiu porodu - matka rodila v zařízení, kde aplikace epidurálních injekcí není běžnou praxí. Pozn.: Číselné výsledky jednotlivých pozorovaných skupin nejsou v abstraktu studie uvedeny. |
(Článek najdete také ve Mladá fronta Zdravotnictví a medicínaZdraví.Euro.cz č. 42, které vycházejí tento pátek.)
Iva Bláhová, www.Zdravi.Euro.cz, 13.10. 2003