Je snaha nepříznivá čísla stran věkové struktury praktických lékařů řešit pomocí rezidenčních míst, která fungují již od roku 2009. Aktuálně vím, že od roku 2013 do roku 2015 atestovalo 588 lékařů v oboru, z toho bylo 156 rekvalifikantů, takže atestovaných praktiků přibývá, mezi lékaři absolventy je všeobecné praktické lékařství toho času nejžádanějším oborem. Na rok 2016 vypisuje ministerstvo zdravotnictví 110 rezidenčních míst. Vzhledem k výše zmíněným datům věřím, že se nepříznivou situaci podaří zvrátit.
Jak jsou mladí lékaři spokojeni se současnou úrovní postgraduálního vzdělávání a systémem rezidenčních míst?
Nemohu hovořit za všechny praktické lékaře, ale ve spolku Mladí praktici se příliš nesetkáváme se stížnostmi stran průběhu vzdělávání. Naopak mám pocit, že vzdělávání praktických lékařů formou rezidenčních míst dalo oboru jistý pevný rámec. Pokud už řešíme nějaké stížnosti, jedná se spíše o konkrétní pracoviště, na kterém rezident stážuje – ať už se jedná o lékaře školitele či další specializovaná pracoviště. Ojediněle si mladí praktici stěžují na některé povinné kurzy, u nichž je poměr cena versus přínos někdy diskutabilní. Jedná se většinou o kurzy povinné z nařízení EU (platí i pro odbornosti jiné než VPL). Výhodou je v současné době možnost některé kurzy absolvovat pomocí e-learningu.