Průzkum se věnoval pěti tématům z oblasti zdravotnictví a byl veden osobním dotazováním. Respondenti sdělovali své postoje k následujícím oblastem:
Z průzkumu o zavádění standardů a nadstandardů vyplývá, že lidé pociťují nedostatek informací o důvodech zavádění nadstandardů a že konkrétní příklady nadstandardu umí jmenovat pouze každý druhý. Hodnotově je 1/3 respondentů přesvědčena, že by si měl pacient připlácet za péči nad rámec placené zdravotní daně. Respondenti se rovněž obávají finanční náročnosti nadstandardů, finanční rezervy na jejich krytí si ale nevytváří.
Změny v přístupu k péči pociťuje málo respondentů, a pokud je pociťují, popisují je převážně negativně. Na přímou otázku, zda pacienti pocítili během roku 2011 změny v přístupu ke zdravotní péči, odpovědělo záporně nebo spíše záporně celkem 78 procent respondentů. Ve zbylých případech, kdy pacienti pociťovali změny, popisovali často charakter změny jako směrem k horšímu.
Jednomu z hlavních principů zákona o zdravotních pojišťovnách (konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami) vyjádřila silnou podporu většina dotazovaných respondentů. Trochu méně jim překáží časové omezení možnosti změny pojišťovny.
Je tomu tak pravděpodobně i proto, že drtivá většina občanů svou pojišťovnu měnit nehodlá. Pokud má být dalším z pilířů reformy zdravotních pojišťoven dosažení jejich vzájemné konkurence, z průzkumu vyplývá, že občané vznik konkurence mezi zdravotními pojišťovnami podporují. Na otázku, jestli podporují vznik konkurenčního prostředí mezi pojišťovnami, odpovědělo kladně 81 procent respondentů.
Z dotazů na reformu zdravotnictví jako celku vyplývá, že dvě třetiny lidí dosavadním opatřením nedůvěřují, přičemž jenom o něco méně než čtvrtina respondentů věří, že předložené návrhy skutečně zdravotnictví zlepší a stabilizují. Výhrady respondentů jsou četné. Například často zaznívá, že dosavadní úpravy považují pouze za dílčí, že práce na reformě zdravotnictví je pomalá a další úpravy musí nutně následovat. Někteří se na druhou stranu obávají, že v tomto volebním období se přijmout další opatření nepodaří. Oponenti reformy zdůrazňují, že jejím cílem není nic jiného než získat více finančních prostředků, a to právě od pacientů.
Informovanost o reformě je ve vnímání respondentů také nízká. Lidé se shodují, že tisk ani televize o reformě moc informací neposkytují. Až třetina lidí si přitom stěžuje na nepřehlednost a rozporuplnost informací poskytovaných na webu a na stránkách ministerstva zdravotnictví. Občané jsou celkově skeptičtí a navíc vyjadřují nedůvěru k motivaci vlády a politiků obecně veřejnost o reformách informovat..
Z průzkumu Českého zdravotnického fóra vyplynula tato hlavní zjištění:
Informovanost o reformě zdravotnictví je ve vnímání respondentů nízká. Dvě třetiny respondentů nevěří, že předložené návrhy zlepší nebo stabilizují zdravotnictví. 1/3 respondentů podporuje, aby si pacient připlácel za péči nad rámec placené zdravotní daně. V oblasti přístupnosti péče pociťuje málo respondentů změnu. Pokud však ano, popisují ji převážně negativně.Jako klient se při poskytování péče cítí jeden z pěti dotazovaných. Třetina dotazovaných očekává, že reforma jejich postavení z pojištěnce na klienta změní. Naprostá většina respondentů pod vlivem současného ekonomického vývoje přiznává obavy z dalšího omezování přístupu k péči.
Dle TZ Michaela Vícha, výkonného ředitele Českého zdravotnického fóra.