„Blbost a blbství musí mít vždycky instituci, musí být závazné, musí mít symboly. Tak jako ďábel má stejné symboly jako bůh a snaží se podobat Bohu…snaží se blbec podobat chytrému a staví si instituci, která zabrání chytrému, aby mu jeho instituci ohrožoval.“ Karel Kryl, 1990
Zásadní změny pro rok 2012 předznamenala už první z řady těsného sledu novel zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Ta, která vstoupila v platnost 1. prosince 2011, zakázala bonusy spojené s výdejem léčivých přípravků na recept a umožnila, krom jiného, také přístup zdravotních pojišťoven k záznamům o elektronických receptech. Některé z 19 lékáren se konečně dočkaly platby za eRecepty, na které byly vydány léčivé přípravky s úhradou ze zdravotního pojištění.
Od prvního ledna roku 2012 začala platit další novela téhož zákona. Nárůstem DPH se automaticky přepočítaly úhrady léků na recept a také se změnily mechanismy platby regulačního poplatku za recept.
Devítka mi připomene malomocné, které bůh očistil…
Kromě devíti nevděčných malomocných bylo i devět prstenových přízraků Nazgûlů, sluhů temného pána Saurona. A devítka poslanců na Hromnice nebo chcete-li na Den zasvěceného života (2.2.) zasvětila rok života návrhu novely zákonů k legalizaci „konopí pro léčebné účely“.
Jedním ze dvou novelizovaných zákonů má být i zákon o léčivech, jehož novelu z důvodu transpozice směrnic o farmakovigilanci a padělcích léčiv už dříve předložilo samo ministerstvo zdravotnictví. Tato novela má vstoupit v platnost v druhé polovině června. Mimo jiné předpokládá elektronickou on-line kontrolu pohybu jednoho každého balení léku v celé EU. Tato novela zůstane v legislativním a mediálním prostoru na dlouhou dobu prakticky nepovšimnuta.
Na návrhu legalizace konopí se velkou měrou podílel také tehdejší ředitel SÚKL. Jeho rukopis, šmírování léčených pacientů pomocí Velkého Bratra - centrálního úložiště, je zřetelný a jasný. Bylo jistě vysloveno mnoho argumentů na obhajobu stamiliónů vynaložených na zbudování aparátu pro předepisování elektronických receptů, který svému účelu neslouží. Nemáme eRecepty, budeme mít on-line dohled. Nejenom zdravotníci, ale přímo policie České republiky si v úložišti na SÚKL kdykoliv zkontroluje, kteří pacienti se sjíždějí konopnými léky a jestli na to mají bumážku.
I přes výrazný odpor ministerstva zdravotnictví prošel konopný návrh vládou o 20 dní později a ve stejný den (22.2.) ministr zdravotnictví odvolal tehdejšího ředitele SÚKL. V médiích se sice spekulovalo, že kvůli nepostupujícímu elektronickému předepisování, ale agilita pana ředitele v přípravě konopné novely, která ministerstvu zdravotnictví významně komplikuje situaci při schvalování novely transpoziční, a další navrhované možnosti pro využití potenciálu centrálního šmíroviště, mohly mít na vahách rozhodování svůj význam.
Odvoláním ředitele skončila militantní misijní činnost Státního ústavu pro kontrolu léčiv v násilné elektronizaci lékáren. Na ukazateli skóre elektronického předepisování svítily v kolonce „alespoň jeden eRecept“ údaje:
Vystavení: 88 lékařů x Vydání: 44 lékáren. Trochu málo muziky za proinvestované stovky miliónů z mimorozpočtových zdrojů.
Ministerstvo se pokusilo pevněji uchopit otěže neohrabaného e-kočáru elektronického předepisování a na 2. března svolalo expertní skupinu pro elektronizaci zdravotnictví. V té době už bylo na SÚKL registrováno 262 lékáren schopných vydat eRecept. Přestože mnohé z registrovaných lékáren až do konce roku 2012 žádný eRecept nevidí, jejich počet konstantně narůstá o zhruba 80 měsíčně. Na konci roku jich bude zhruba 800, téměř třetina z celkového počtu lékáren.
Jedním z bodů zadání pro expertní komisi bylo i maximální využití již vybudovaných struktur, což poněkud relativizovalo důvody pro odvolání ředitele SÚKL a zároveň hlavního ideového guru centrálního šmíroviště. V expertní skupině zastoupil SÚKL jeho dosavadní náměstek, který se den před MDŽ zařadil také do expertní skupiny konopné novely. Bývalý ředitel SÚKL se z ředitelského křesla na čas přesunul na referentskou židli stejné instituce. Zlí jazykové redukovali pracovní náplň referenta na slova referovat a zametat. To nutně vyvolá otázky: Komu a kam?
Hned na Apríla se stala účinnou v pořadí třetí novela zákona č. 48/1997 Sb., která po čtyřech měsících zrušila zákaz bonusů na léky na recept. Také začal platit zákon o zdravotních službách, který kromě změn v terminologii, prapodivného souhlasu obou rodičů při ošetření dítěte a preventivních zdravotních prohlídek brigádníků zavedl registry zdravotníků a povinnou přeregistraci zdravotnických zařízení. Všichni provozovatelé zdravotnických zařízení, kteří se k přeregistraci nechali dotlačit, zbytečně vyhodili 1000 korun za správní poplatek, protože definitivní „Apríl“ k zákonu o zdravotních službách zvolal za povinností přeregistrace a za registry zdravotníků na konci listopadu Ústavní soud.
Po výběrovém řízení byl 26. dubna komisí doporučen nový ředitel SÚKL a zároveň správce zhruba 700 miliónů korun mimorozpočtových zdrojů. Síla nominace: transparentních osm hlasů osmi ministerstvem nominovaných členů šestnáctičlenné výběrové komise.
A jen pro pořádek, i uchazečů o pozici ředitele bylo devět.
Májová degustace krabicového vína a zdravotních tvrzení
Hned druhý májový den byl nový ředitel SÚKL uveden do úřadu. Jako hlavní prioritu si stanovil upravenou definici lékové politiky podle WHO: „… aby léčivé přípravky byly dostupné pro všechny české pacienty a pojištěnce.“ Dodal, že toho chce dosáhnout v úzké (oxymoronní) spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, odbornou veřejností i plátci v podobě zdravotních pojišťoven.
Ministerstvo od nového ředitele naopak očekává (marně) dokončení revize, elektronizaci systému (jako by jí ze strany SÚKL bylo málo) a stabilitu personální struktury SÚKL. V tu chvíli se ještě neví, že to znamená obsazení pozice náměstka pro odborné (!) činnosti člověkem s dlouholetou praxí ve vrcholném managementu několika farmaceutických firem a také číslem 5 kandidátky TOP09 v komunálních volbách 2010 pro Prahu I. Ani se ještě neví, že personální stabilizaci nakonec vyřeší samotné ministerstvo, které na místo náměstka pro odborné činnosti hned od 1. 1. 2013 dosadí svého ředitele odboru farmacie.
Pod vedením ředitele odboru farmacie se opakovaně sešla ministerská expertní komise pro řešení problematiky elektronizace zdravotnictví, jejíž nepublikované závěry vyzněly do ztracena jenom zdánlivě. O několik měsíců později vyhraje výběrové řízení na realizaci projektu eHealth pro ČR firma Microsoft. Nejdřív ovšem bude nutné definitivně pohřbít miliardy utopené v IZIP. Další ozvěna elektronizace se přihlásí v prosinci v ministerské novele zákona o léčivech.
Máj není jenom (od)poslouchání idylického vrkání hrdliček. Když je lékárníky nenáviděný hejtman a někdejší ministr zdravotnictví 15. května poněkud překvapen při degustaci sedmi milionů, kuloárně se spekuluje na vyhlášení Dne lékáren o měsíc dříve, než je obvyklé. Den lékáren nakonec proběhne v obvyklém termínu, jímž je třetí červnový čtvrtek, a místo vína a jiného alkoholu jsou tématem léky ovlivňující pozornost a řízení vozidel. Stejné téma se v prosinci stane mottem kampaně BESIP.
Ve světle zatčení pana hejtmana téměř unikne pozornosti přijaté Nařízení komise EU 432/2012, o seznamu schválených zdravotních tvrzení u doplňků stravy. Stejně tak unikne pozornosti i 14. června, kdy dvacátým dnem od vyhlášení české verze vstoupí v platnost.
Poslanecká sněmovna propustila 8. června do druhého čtení konopnou novelu, mimo jiné také díky podpoře pacientských organizací, jejichž zástupci se pravděpodobně bez souvislosti s konopím v posledním červnovém dni schází s novým ředitelem SÚKL, který představil nejdříve sebe a následně nabídl k bezplatnému odběru knihu „Příběhy léků“, kterou napsal bývalý tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví a jejíž vydání SÚKL zaplatil.
Druhý dárek dopadl na pacienty hned o den později silou odložené účinnosti zákona 48/1997 Sb. Od 1. 7. SÚKL zrušil (z rozhodnutí poslanců) úhradu všem lékům, které je možné koupit i bez lékařského předpisu.
Prázdninové bojůvky
O prázdninách mj. pokračovala nevyhlášená válka mezi prezidentem lékárnické komory a ředitelem největšího lékárenského řetězce, který navíc hned na podzim navýšil počet svých lékáren o 55 třetího největšího řetězce. Fúzi obou řetězců a distribuční společnosti vcelku očekávaně potvrdila karikatura ÚOHS - úřad pro podporu monopolu.
Transpoziční, ministerská, novela zákona o léčivech byla před odesláním do sněmovny na jednání vlády zásahem budoucí ministryně obrany zbavena opatření proti reexportům léčiv a novela byla postoupena poslanecké sněmovně. Plánované červnové datum účinnosti zmizelo z prezentací ministerských úředníků už dávno. Ozvěny elektronizace jsou v novele zmíněny spíše okrajově zejména v souvislosti s povinným eReceptem s modrým pruhem na návykové látky pro substituční terapii. I tady zanechal bývalý ředitel SÚKL nesmazatelnou stopu, která zůstala i přes to, že směrnice o farmakovigilanci nic podobného nepožaduje, ale vysoké investice do zbudování centrálního Velkého Bratra je třeba legalizovat.
Vzápětí přišel na Moravu zvěrověst metanol a přinesl s sebou Braillovo písmo. Ministr zdravotnictví se odhodlal k dosud nepoznané rozhodnosti, za kterou se mu dostalo trochu nezasloužené kritiky. Metanolová aféra pak byla a je účinnou výmluvou pro nečinnost příslušných odborů ministerstva zdravotnictví a zemědělství při metodickém zpracování Nařízení EU o zdravotních tvrzeních. V implementaci evropských předpisů v roce 2012 možná poprvé skóruje Česká republika, jejíž ministerstva podlehnou lobbingu výrobců doplňků stravy, a natruc EU a jejímu Nařízení umožní doprodávat doplňky stravy s neschválenými zdravotními tvrzeními vyrobené před účinností Nařízení (14.12.) až do uplynutí doby jejich použitelnosti.
Kabátky, vazební párování a vyšší level eBlbství
Vedení VZP obléklo nový kabátek nejenom na pozici generálního ředitele, ale také v samotné správní radě. Je jisté, že se o to velkou měrou zasloužili rebelující poslanci ODS a z nich především trojlístek, který poslaneckou sněmovnu opustil. Jisté není, co kromě místa ve správních radách Letiště, Českých drah a ČEZu bylo předmětem obdchodu.
V souvislosti se změnami v obsazení poslanecké sněmovny se hodí poznamenat, že vazebně stíhaného bývalého středočeského hejtmana a poslance zvoleného za ČSSD ve sněmovních lavicích trvale vypáruje náhradník jednoho z výše uvedené trojice poslanců ODS, kterému v prosinci odvolací soud vyměřil za korupci 5 let natvrdo.
Dozvuky elektronizační expertní skupiny propašuje na samém konci listopadu do návrhu ministerské novely zákona o léčivech samo ministerstvo. Vydatně mu pomáhá předseda poslaneckého zdravotního výboru, který si, kromě ministerského návrhu zavést lékařům povinnost elektronicky předepisovat recepty od roku 2015, osvojí také neŠťastně formulovaný návrh internetových obchodníků na rozesílání léků na recept pacientům poštou.
Při vlastním projednávání ve výboru ujedou nervy prezidentovi lékárnické komory a místo věcných protiargumentů přednese emotivní osobní vyjádření, čímž se celá záležitost dostává do roviny osobního sporu, který je velmi dobře znám na příkladu státní správa versus komora lékařská. Očekávaně ochladnou vztahy velké části členů zdravotního výboru s vedením lékárnické komory a předseda výboru oznamuje svoje rozhodnutí s prezidentem komory více nejednat.
V příštích měsících se ukáže, do jaké míry se osobní spor předsedy a prezidenta projeví při budoucím projednávání zákona o komorách.
Do třetího čtení jde pak ministerská novela s reálnou šancí na vyškrtnutí zbrkle vložené možnosti zasílání léků poštou, ale stále obohacená o povinnost lékařů a lékárníků předepisovat a vydávat od roku 2015 pouze na elektronické recepty.
„Jakmile se (blbost a blbství pozn. autora) institucionalizuje, tak si taky najde prostředky, kterak se materiálně „vyfutrovat“, zabezpečit a případně ochránit.“ Karel Kryl, 1990
Možnost elektronicky předepisovat je zakotvena v zákoně už od roku 2008. Ani po 4 letech, ve kterých spolykala obrovské množství financí, jak na straně státu, tak na straně poskytovatelů zdravotní péče, se mezi lékaři moc neuchytila. Ta obrovská investice možná měla vliv na finanční vitalitu některých IT firem, ale kvalitu poskytované péče nijak výrazně nevylepšila.
Je zřejmé, že se SÚKL elektronickému předepisování téměř nevěnoval. Místo toho vybudoval špehovací mašinu, pro kterou se hledá uplatnění za každou cenu. Chyba bude pravděpodobně jinde než v elektronizaci samotné. Kdyby bylo provedení uživatelsky vstřícné a lékařům, lékárníkům i pacientům prospěšné, rozšířila by se sama, podobně jako SMS zprávy, chytré telefony nebo sociální sítě.
Protože tomu tak není, byla 7. prosince poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena povinnost předepisovat léky výhradně na elektronický recept. Institucionalizace eBlbství postoupila na vyšší úroveň a k další etapě „futrování“ a odklánění financí ze segmentu zdravotnictví do oblasti IT služeb.
Kromě ministerské, prošla o 3 dny dřív třetím čtením také konopná novela. Ze SÚKL, jehož náměstek odhaduje roční potřebu konopí na 50 – 70 kg, se stane konopná agentura. Jenže podle Komise Rady OSN pro omamné látky dovezla a zpracovala Česká republika v roce 2011 i bez zákona 60 kg konopí pro léčebné a výzkumné účely. Možná proto bylo třeba konopí institucionalizovat. Jenže ani institucionalizované konopí si za odhadovaných 10 000 korun měsíčně nikdo nekoupí, s eReceptem nebo bez něj.