E15: VZP škrtla první doporučený lék. Není nejlevnější

30. 1. 2014 8:30
přidejte názor
Autor: Redakce
Už deset měsíců diktuje Všeobecná zdravotní pojišťovna lékařům, jaké léky mají přednostně předepisovat. Systém je jednoduchý. Lék, jehož výrobce nabídne výraznou slevu, se dostane na půl roku na takzvaný pozitivní list a lékaři ho budou více předepisovat. Výrobce tak získá větší podíl na trhu a pojišťovna ušetří. Nedůvěru ale vzbuzuje fakt, že doporučený lék není vždy ten nejlevnější.


Prvním přípravkem, který byl na pozitivní list zařazen, byl Helicid na žaludeční vředy. Jenže nejlevnější mezi všemi alternativami zůstal jen měsíc. Hned potom Státní úřad pro kontrolu léčiv donutil zlevnit i ostatní. Výrobce měl přitom zaručeno, že jej bude pojišťovna propagovat půl roku. Nakonec zůstal na seznamu dokonce devět měsíců, vyřazen byl teprve ke konci prosince.

„Půlrok, po který VZP garantuje přípravkům zařazeným na pozitivní list, vypršel na podzim. VZP pak ještě jednala s výrobcem Helicidu, zda nechce cenu dorovnat,“ vysvětluje mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.
V odborném tisku se mezitím rozhořela debata, proč mají lékaři přednostně předepisovat lék, který není nejlevnější. „Pozitivní listy nekorelují s cenou. Cenová politika je již od počátku divná a bez potenciální korupce nepochopitelná,“ uvedl v Medical Tribune praktický lékař Bohumír Šimek.

Všeobecná zdravotní pojišťovna si ale projekt pochvaluje. Kdyby totiž výrobce Helicid nezlevnil, nesnížil by lékový ústav ani ceny ostatních léků se stejnou látkou a pojišťovna by zřejmě dodnes platila původní vyšší ceny. Tím už uspořila 11 milionů korun a v příštích dvanácti měsících očekává úsporu dalších 70 milionů. Ačkoli původně předpokládala ještě větší úsporu, 125 milionů korun, VZP je spokojena.

Na neprůhlednost výběru léků na pozitivní list si stěžovala u antimonopolního úřadu lékárnická komora a Česká asociace farmaceutických firem. „Je třeba pochybovat o právní přípustnosti procesu tvorby pozitivních listů,“ tvrdí výkonný ředitel asociace Emil Zörner. Úřad nejprve konstatoval, že VZP není soutěžitelem ve smyslu zákona o veřejných zakázkách, na doplněnou stížnost ale podle Zörnera dodnes po pěti měsících neodpověděl.

VZP před časem odhadla, že jí pozitivní list uspoří 1,1 miliardy korun ročně, celkově přitom za léky na recept vydává zhruba 23 miliard. Ostatní léky na pozitivním listu VZP zůstávají, momentálně je jich dvanáct.
Pozitivní list Všeobecné zdravotní pojišťovny vznikl v březnu roku 2013, podmínkou zařazení léku bylo, aby výrobce nabídl slevu patnáct až třicet procent z oficiální ceny. Pro lékaře není povinné se seznamem doporučených léků řídit.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?