editorial
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dostáváte po roce do rukou opět onkologicky zaměřené číslo časopisu Postgraduální medicína. Je mi ctí, že jsem mohla toto číslo uspořádat a oslovit známé onkology nejrůznějšího zaměření pracující v našich významných Komplexních onkologických centrech a požádat o uvedená sdělení. Při výběru témat jsem brala v úvahu okruhy probírané vminulých onkologicky zaměřených vydáních časopisu a věnovala jsem se těm tématům, která před rokem a přede dvěma lety probírána nebyla. Dosud bylo věnováno málo prostoru onkochirurgii, přestože bez správného onkochirurgického operování vlastní onkologie nemůže existovat. Bez vzájemného porozumění mezi chirurgem a onkologem, bez dynamického multidisciplinárního týmu se nemůže zrodit excelentní a přiléhavý diagnosticko-léčebný program u žádného nemocného. Při vysoké incidenci nádorů gastrointestinálního traktu je jen logické, že se zde zabýváme chirurgickým řešením nádorů GIT a medikamentózní léčbou tak prognosticky nepříznivých malignit, jako jsou hepatocelulární karcinom a karcinom pankreatu. Brachyterapie nádorů trávicí trubice rovněž není častým námětem odborných pojednání. Málo frekventní nádory, jako jsou nádory testikulární a nádory trofoblastu, ač jsou prognosticky příznivé, nejsou rozhodně dosud zcela vyřešeny. V oblasti neuroendokrinních nádorů plic jsou novinky, které jsou určitě hodné publicity. Možnosti časné diagnózy karcinomu prostaty je téma kontroverzní a určené jak k zamyšlení, tak k další dis