Prof. MUDr. Jiří Pokorný, DrSc.
vedoucí katedry urgentní medicíny a medicíny katastrof IPVZ
Pozvání představit lékařské veřejnosti nedávno zřízený nástavbový obor urgentní medicína v časopise Postgraduální medicína ucelenou sérií odborných sdělení jsem přijal velice rád.
Jsme sedmým evropským státem, v němž se urgentní medicína stala lékařským oborem – ne toliko funkčním zaměřením. Dalších sedm evropských států – Francie, Itálie, Německo, Norsko, Rakousko a Švédsko – hodlá tohoto cíle dosáhnout v blízké budoucnosti. Ve světě byla urgentní medicína (Emergency Medicine, Médecine dęurgence, Notfallmedizin) prohlášena samostatným lékařským oborem nejdříve ve Spojených státech amerických a v Kanadě – přibližně před 20 lety – a postupně též v Austrálii, Hong-Kongu, Singapuru a na Novém Zélandě. Jsme tedy mezi prvními státy, které potřebu nového oboru nejen uznaly, ale též promítly do zdravotnické legislativy. Tím dochází ke zřetelnému zvýšení tlaku na odbornost poskytování zdravotní péče osobám ve stavu náhlého ohrožení života z jakýchkoli příčin.
Charakteristika oboru urgentní medicíny, jeho úkoly a cíle jsou optimálně vystiženy v manifestu Rady Evropské společnosti pro urgentní medicínu, který byl schválen a přijat na I. Evropském kongresu urgentní medicíny v San Marinu v roce 1998. Proto je manifest v plném znění zařazen k úvodnímu slovu.
V ČR vzdělávací program specializační přípravy v oboru urgentní medicína obsahuje též důležité kapitoly z medicíny katastrof. Odborník urgentní medicíny se častěji než lékaři jiných oborů setkává s náhle vzniklým hromadným výskytem raněných nebo intoxikovaných, a proto musí být připraven racionálně postupovat, organizovat a realizovat záchrannou akci v přednemocniční etapě s cílem zachránit maximum ohrožených životů. Musí rovněž zvládat problematiku řízení střediska zdravotnické záchranné služby.
Výběr sdělení do tohoto čísla Postgraduální medicíny poskytuje pohled na všechny tři problémové okruhy oboru:
organizaci a řízení Zdravotnické záchranné služby,
medicínu katastrof,
klinické problémy diagnostiky a prvotních léčebných opatření u případů náhlého postižení zdraví a u stavů akutního ohrožení života.
S náhle vzniklým stavem ohrožení života se ovšem může setkat každý lékař. Je naléhavě potřebné, aby si bez ohledu na vlastní obor osvojil nezbytný rozsah vědomostí a dovedností k tomu, aby neselhal např. jako svědek nebo účastník dopravní nehody při poskytování první pomoci těžce raněným nebo při výskytu náhlé příhody: např. koronární, mozkové nebo břišní, či při akutní intoxikaci a aby dokázal zajistit postiženému přežití do příjezdu skupiny Rychlé lékařské pomoci zdravotnické záchranné služby.
Jestliže představení oboru urgentní medicíny nebude pro čtenáře toliko informací o novém oboru, ale vzbudí zájem o zlepšování připravenosti na náhlé poruchy zdraví z jakékoli příčiny, splnilo toto číslo Postgraduální medicíny zamýšlený cíl.
