Vážení čtenáři,
choroby štítné žlázy představují zdaleka nejčastější endokrinopatie. Jejich prevalence v populaci se odhaduje celkově asi na 6 %, avšak v některých skupinách, např. u starších žen nebo u diabetiků, je ještě výrazně vyšší. Na možnost onemocnění štítné žlázy musíme tedy myslet prakticky u každého nemocného v ordinaci praktického lékaře, obecné interní ambulanci nebo na lůžkovém interním oddělení. Proto se redakční rada Postgraduální medicíny rozhodla věnovat jeden z Focusů ročníku 2003 právě chorobám štítné žlázy. Jako koordinátora Focusu se nám podařilo získat vynikajícího odborníka na problematiku chorob štítné žlázy, dlouhodobého pracovníka pražského Endokrinologického ústavu, prof. MUDr. Václava Zamrazila, DrSc. Ten spolu s týmem spolupracovníků z různých českých tyreologických pracovišť odvedl příkladnou práci. Tyreopatie rozdělil nejen podle klasického způsobu na strumu, hypotyreózu, tyreotoxikózu, záněty, nádory štítné žlázy a další, ale přidal i významné hledisko patogenetické, zformulované spolu s doc. Šterzlem v článku o autoimunitně podmíněných tyreopatiích. Kromě toho napsal prof. Zamrazil vysoce zasvěcený přehled o problematice jodového deficitu u nás i ve světě. Práce dr. Paulíkové o eufunkční strumě překvapí i zkušeného internistu hloubkou a šíří problému, který tato běžná a zdánlivě jednoduchá medicínská diagnóza představuje. Doc. Límanová se ujala kapitoly o zánětech štítné žlázy, z nichž zejména autoimunitní tyreoiditida je velmi častá a nezřídka uniká správné diagnóze; rovněž její léčba nebývá optimální. Problematika tyreotoxikózy je probrána ve sdělení dr. Holuba; čtenář zde nalezne zevrubné poučení nejen o klasickém obrazu tyreotoxikózy Gravesova-Basedowova typu, ale také o jejích četných variantách, které je nutno zohledňovat zejména z hlediska správného vedení léčby. Přestože ultrasonografie již v 80. letech do značné míry nahradila v diagnostice tyreopatií předtím tak populární scintigrafii, využití izotopových metod v tyreologii a zejména u nádorů štítné žlázy je i dnes nenahraditelné, jak ve svém článku dokládá doc. Vlček. Samostatný článek o diagnostickém využití ultrasonografie u chorob štítné žlázy zpracoval dr. Novák. Velmi cenná je práce doc. Vondry o tyreopatiích u diabetiků; tato závažná problematika je málo známá a v praxi často opomíjená. Článek doc. Vlčka o nádorech štítné žlázy přináší nejen komplexně zpracovaný pohled na jejich diagnostiku a léčbu, ale i pozoruhodné nové poznatky epidemiologické, mj. o výrazném a etiopatogeneticky neobjasněném vzestupu incidence tyreoidálních mikrokarcinomů u českých žen v posledním desetiletí.
Focus v tomto čísle tak nabízí čtenáři komplexně, avšak koncizně a velmi moderně zpracovaný přehled současných znalostí o všech běžnějších aspektech chorob štítné žlázy. Při početném autorském týmu a oborově modifikovaných pohledech na tyreopatie nebylo zcela možné zamezit určitému překrývání a duplicitě některých poznatků; domnívám se však, že míra tohoto jevu je přijatelná a naopak pomáhá pozornému čtenáři pochopit důležitost zdůrazňovaných principů.
Věřím, že Focus věnovaný chorobám štítné žlázy zaujme naše čtenáře tak, jako zaujal mě, a že se na dlouhou dobu stane vyhledávaným zdrojem informací o tomto mimořádně významném medicínském problému.
Prof. MUDr. Jiří Horák, CSc.
předseda redakční rady Postgraduální medicíny
