Vážení čtenáři,
moderní medicína nám otevírá nedozírné možnosti. Je milou povinností nás lékařů sledovat a vstřebávat neustále se prohlubující vědomosti a snažit se je co nejvíce uplatňovat v naší každodenní praxi. Pokusme se shrnout naše současné znalosti a ohlédnout se, ale i predikovat vývoj.
V posledních létech minulého tisíciletí jsme byli svědky obrovského technického pokroku v oblasti léčby zhoubných nádorů. Moderní technické prostředky nám začaly umožňovat přesnou diagnostiku a určení rozsahu zhoubných nádorů v oblastech, které byly dříve obtížně diagnostikovatelné a dosažitelné. Můžeme přesně přehlédnout i tak složité struktury, jako jsou např. lební báze nebo oblast parafaryngického prostoru. Umožnil nám to vývoj nejdokonalejších přístrojů computerové tomografie, vynikající rozlišovací schopnosti magnetické rezonance a vysoká senzitivita počítačové emisní tomografie. S pomocí angiografie, digitální substrakční angiografie a dalších metod se nám otevřely dříve nevídané obzory. Zdokonalení histologických diagnostik, užití histochemických metod a použití rychlé histologie během chirurgického výkonu umožnilo nejenom zpřesnit diagnostiku zhoubných nádorů, ale také nás okamžitě informovat o radikalitě našich chirurgických výkonů. Přispívá k tomu i ultrasonografie, která se zejména uplatňuje v diagnóze krčních metastáz a ve spojení s biopsií tenkou jehlou nám dovolila zpřesnit i cytologickou diagnostiku. Rutinně uplatňujeme při léčbě zhoubných nádorů multidisciplinární léčebný přístup a léčebné protokoly jsou konsenzem jednotlivých specialistů, kteří se v tomto týmu uplatňují. Nové přístupy nám pomohly dodržovat standardní léčebný protokol, do kterého optimálně zařazujeme společně s chirurgií chemoterapeutické a radioterapeutické postupy. Stali jsme se svědky velkého rozvoje anestézie, která nám umožnila provádět mnohahodinové náročné operace s minimální morbiditou a s využitím pooperační intenzívní péče. Abychom co nejméně poškodili naše pacienty během chirurgických výkonů, monitorujeme funkce jednotlivých nervů. Chirurgové vypracovali své operační postupy a jsou schopni resekovat i pokročilá stadia zhoubných nádorů. Na tyto rozsáhlé resekce navázala rekonstrukční chirurgie, která se pokouší co nejvíce zmírnit destrukční účinek ablativní chirurgie. Jsme schopni nahradit resekované části čelistí, báze lební a polykacích a dýchacích cest. Lze předpovídat, že klasická chirurgická léčba se pozvolna dostává k hranicím chirurgických možností a již příliš neovlivní statistiku přežití našich pacientů. Zdá se tak, že stojíme na určitém rozcestí, kdy musíme počítat s tím, že budeme muset vykročit jinou cestou. Budeme se muset vrátit do vědeckých laboratoří a úžeji začít spolupracovat s našimi kolegy ze základního výzkumu. Zdá se, že nastává radikální změna v medicínském myšlení a největší přínos v diagnostice a léčbě zhoubných nádorů se bude zaměřovat na výzkum a vědeckou aplikaci biologických parametrů nádorů, genetických a tumorózních markerů, což povede k novému přístupu při léčbě zhoubných onemocnění. Pokusili jsme se podat zejména klasický přehled současných diagnostických a léčebných metod, poukázat na některé nové přístupy. Chtěli jsme připomenout klasické metody, ale zároveň upozornit na novou cestu, kterou onkologie pravděpodobně vykročí již v nejbližší budoucnosti.
Prof. MUDr. Jan Betka, DrSc.
