Vážení čtenáři,
focus pátého čísla časopisu Postgraduální medicína tohoto roku je věnován problematice toxikomanie. V uplynulých dvaceti letech se užívání návykových látek rozšířilo nebývalým tempem. Drogy se staly pro řadu lidí zrádným pomocníkem při řešení emočních a sociálních problémů.
Generální tajemník OSN ve svém projevu při příležitosti Mezinárodního dne proti zneužívání drog upozornil na to, že v současném rychle se globalizujícím světě nezná nebezpečí drog hranic, neomezuje se na vybrané sociální skupiny a netýká se určitých regionů. Zdůraznil, že toxikomanie je globální problém s velkými ekonomickými a sociálními dopady. Analýza situace v evropském regionu ukázala, že i v této části světa se zvyšuje každým rokem dostupnost kontrolovaných léků a přírodních návykových látek a roste míra zneužívání syntetických drog, kterých je evropský kontinent nejen zdrojem, ale i celosvětovým dodavatelem.
V České republice po roce 1990 nastal výrazný nárůst konzumace legálních i ilegálních drog. Tento úkaz souvisel s prožíváním získané svobody, s určitou nezkušeností odborníků, kteří před problém zneužívání drog byli postaveni, a s nedostatky v legislativě. V průběhu deseti let se situace postupně měnila. Vláda stanovila zásady protidrogové politiky:
• redukce nabídky (represe nezákonného trhu s drogami, administrativní kontrola legálního trhu),
• redukce poptávky (primární, sekundární a terciální prevence).
Drogová scéna v České republice byla analyzována pomocí epidemiologických studií. Byla zahájena mezinárodní spolupráce od úrovně řešení společných projektů až po účast v mezinárodních protidrogových komisích. Realizují se preventivní programy zaměřené na komunity, skupiny populace i jednotlivce. Přes tyto významné aktivity zůstává problém toxikomanie v České republice problémem vážným. Upozorněním na existující rizika jsou například výsledky rozsáhlé epidemiologické studie ESPAD (The European School Survey Projekt on Alkohol and Drugs), která byla realizována v letech 1995–1999 pod záštitou Rady Evropy v 26 zemích a prokázala, že mládež České republiky se v konzumaci legálních i ilegálních drog řadí v Evropě mezi skupiny dospívajících s vysokým rizikem.
Léčba závislostí je vždy dlouhodobá, nákladná a jen částečně úspěšná. Nejúčinnější v boji proti toxikomanii je prevence, což je nepřetržitý proces, který se týká všech skupin populace a který může mít úspěch pouze tehdy, jsou-li používány vyzkoušené, účinné strategie.
S problémem toxikomanie se setkávají lékaři ve svých ordinacích poměrně často. Žádná skupina populace není vůči problémům způsobeným zneužíváním návykových látek imunní. Chybný názor, že člověk dokáže užívání návykových látek udržet pod kontrolou, přetrvává ve všech věkových skupinách a způsobuje, že si pacient svoji závislost uvědomí až při vážných zdravotních či sociálních selháních.
Autoři focusu předkládají v přehledných článcích nejnovější poznatky o toxikomanii, které by měly prohloubit znalosti našich čtenářů a pomoci jim rozpoznat rizika, která mohou vést k závislosti na návykových látkách, usnadnit diagnózu závislosti a určit nejvhodnější postup při léčbě. Věřím, vážení čtenáři, že předkládané téma přispěje k rozšíření vašeho poznání a pomůže vám ve vaší odborné práci.
Doc. MUDr. Hana Provazníková, CSc.
