Vážení čtenáři,
předkládané číslo Postgraduální medicíny je věnováno ucelené tematice – extrapyramidovým poruchám hybnosti, které jsou v současné době jedním z nejdůležitějších témat světového zájmu neurologie. V přehledu je uvedena základní symptomatologie extrapyramidových poruch, nejčastěji se vyskytující onemocnění, možnosti léčby a její komplikace. Pozornost je věnována nejen včasné diagnostice a současné terapii se zahrnutím i aktuálního trendu funkčních neurochirurgických zákroků, ale i genetickým faktorům a možnostem neurofyziologického výzkumu.
Zájem o problematiku extrapyramidových onemocnění vychází v naší republice z historie více než stoleté tradice. Jednu z prvních prací věnovaných této tematice publikoval v r. 1902 prof. MUDr. Josef Thomayer. Další práce zabývající se extrapyramidovými poruchami pocházejí od zakladatele první neurologické kliniky v Čechách, prof. MUDr. Ladislava Haškovce, který byl současně i zakladatelem časopisu Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. Nejucelenější studií týkající se extrapyramidové problematiky je monografie prof. MUDr. Josefa Pelnáře „Třes ve svých tvarech, podstatě a klinické praxi“ (1912), která patří dosud mezi nejcitovanější SCI práce. Jednou z prvních souborných studií o fyziologii extrapyramidového systému je jeho další práce „Choroby z poruch mimokorové šedi mozkové“ (1923). Vzniku parkinsonského syndromu v důsledku opakovaných mikrotraumat u boxerů věnoval pozornost i náš nejznámější neurolog, akademik Kamil Henner, zakladatel Hennerovy neurologické kliniky.
Soubor prací, které v tomto čísle předkládáme, je výsledkem týmové spolupráce autorů Centra extrapyramidových onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK, kde tradice klinického výzkumu extrapyramidových chorob intenzívně pokračuje.
V posledních letech došlo díky pokroku farmaceutického výzkumu k výraznému rozšíření možností terapeutického ovlivnění řady extrapyramidových chorob a tím i ke zlepšení jejich prognózy. Konzervativní léčba se u některých nejčastěji se vyskytujících klinických jednotek – např. u Parkinsonovy nemoci – rozšířila o možnost funkčních neurochirurgických zákroků, zejména o hlubokou mozkovou stimulaci. Otázkou budoucího výzkumu je implantace specificky modifikovaných kmenových buněk; dosavadní výsledky s běžnou populací kmenových buněk nejsou uspokojivé a problematické se jeví jak z technického, tak zejména etického hlediska. U řady onemocnění ze skupiny extrapyramidových chorob se objevila možnost molekulárně- -biologické diagnostiky a u některých i možnost prenatální diagnostiky, což přispívá značnou měrou ke zkvalitnění genetické poradenské služby.
Od historických, převážně popisných prací extrapyramidových onemocnění, která svým průběhem nemocné invalidizovala, se u řady chorob – díky současným terapeutickým možnostem – radikálně změnila prognóza a kvalita života nemocných. Uvedený soubor prací, který čtenáře seznamuje se současným vývojem, je určen především pro praktické lékaře a představuje mezioborové přiblížení problematiky pro lékaře jiných odborností než neurologie.
Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.
