Vážení čtenáři,
kardiovaskulární onemocnění, tedy komplikace aterosklerózy, zůstávají pandemií současné doby. Přibližně jedna třetina ze všech úmrtí na celém světě má jako příčinu onemocnění srdce a tepen. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo v roce 1990 na tato onemocnění 14,7 miliónu osob, v roce 1999 to bylo již 17 miliónů obyvatel planety Země. Proč se společnosti přes obrovské pokroky vědy i techniky stále nedaří tento nepříznivý vývoj ovlivnit?
Prvním faktorem je trvalé stárnutí naší populace – jen ve Spojených státech amerických bude v roce 2010 více než 40 miliónů obyvatel starších 65 let. Kromě toho explozívně narůstá prevalence obezity – podle WHO je na světě více než miliarda obézních mužů a žen! Přibývá také nemocných s diabetem 2. typu, hypertenzí, hyperlipidémií, a proto také s aterosklerózou. Je velmi znepokojivé, že více než polovina naší populace pravidelně nesportuje, jedna třetina nemá fyzickou zátěž vůbec. Nesmírně alarmující pak je, že přibývá rizikových faktorů aterosklerózy u mladé generace – naše děti jsou stále častěji obézní, mají nesprávné dietní návyky, málo sportují a často kouří. Odhady uvádějí, že ve věku do 15 let má v současné době polovina dětí nadváhu, pravidelně kouří 30 % žáků středních škol.
V tématu Focusu jsme se pokusili shrnout některé aspekty závažné problematiky aterosklerózy. Poznatky o její etiologii a patogenezi se v posledních letech každým rokem rozšiřují, tak jako v řadě jiných oblastí medicíny se dostaly na úroveň molekulární. Tyto poznatky se stále častěji promítají do aplikace nových diagnostických metod. Neinvazívními a invazívními technikami můžeme dnes hodnotit nejen rozsah aterosklerózy v různých oblastech cirkulace, ale také složení plátů a jejich funkční význam. V našich souhrnech jsme se dále zaměřili na některé možnosti léčby jednak rizikových faktorů aterosklerózy – hypertenze, hyperlipidémie, jednak na důsledky již rozvinutých forem aterosklerózy v oblasti věnčitých tepen a aorty. Farmakologická a intervenční léčba tvoří dnes úzce propojený komplex postupů, které využíváme v léčbě jak chronických stavů, tak akutních komplikací aterosklerózy. Úspěchy v časné diagnostice a ve všech oblastech léčebných postupů však nesmí vést k pasívnímu přijímání informací o varovných trendech uvedených výše. Základy široké prevence musí vycházet ze změny stravovacích návyků a životosprávy s důrazem na aktivní ovlivnění výskytu rizikových faktorů, které neodvratně vedou k rozvoji aterosklerózy.
Je jistě dokladem koncepční práce redakce časopisu, že tuto velmi závažnou problematiku vybrala jako téma Focusu. Byli bychom rádi, kdyby v souboru článků čtenáři nalezli informace, které využijí pro svou práci ve prospěch našich nemocných.
Prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc.
