Edukace rodinného příslušníka pacienta s Alzheimerovou demencí

Demence je nejčastější a nejzávažnější duševní poruchou ve stáří. Alzheimerova demence tvoří asi 60 % všech diagnostikovaných demencí. Jedná se o chronické progredující onemocnění, které vzniká v důsledku atrofických a degenerativních změn neuronů v mozku. Etiologie onemocnění není zcela jasná. Příčiny mohou být genetické, zánětlivé, virové nebo environmentální. Mezi rizikové faktory patří věk, zevní vlivy (např. působení toxických látek), poškození mozku, traumata, poruchy imunity, srdeční arytmie, hypertenze, diabetes mellitus nebo působení pomalých virů (Snopková et al., 2007). Počet lidí žijících s demencí byl v roce 2010 celosvětově odhadován na 35,6 milionu. Tento počet by se měl do roku 2030 téměř zdvojnásobit a do roku 2050 více než ztrojnásobit. Počet nových případů je odhadován na 7,7 milionu, což představuje jeden nový případ na každé čtyři sekundy. Náklady spojené s onemocněním činily podle odhadů v roce 2010 celosvětově 604 miliard USD (ÚZIS ČR, 2012). Vlivem onemocnění dochází ke zhoršení kognitivních funkcí, jako je paměť, úsudek, logika, abstrakce, plánování a realizace aktivit, ale i nekognitivních funkcí (poruchy nálady, chování a spánku). V konečné fázi dochází až k degradaci osobnosti a ztrátě soběstačnosti. Lužný tyto problémy shrnul ve schématu ABC – Activities, Behaviour, Cognition (Lužný, 2012). Kazuistika Žena, 86 let, léčí se s hypertenzí 2. stupně. Žije v rodinném domku spolu s 60letou dcerou, která je ve starobním důchodu. Dcera paci