Konference se skládala z tří diskusních bloků: „Finance v roce 2014 – zdravotní pojišťovny a nemocnice“, „Aktuální legislativa ve zdravotnictví“ a „Nejlepší manažerské zkušenosti ředitelů ZP a nemocnic“.
Zkušenosti ze Slovenska
Generální ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Ing. Zdeněk Kabátek k financování zdravotnictví mimo jiné uvedl, že zvýšení platby státu za státní pojištěnce bylo na místě, ale na druhé straně zase poskytovatelé přijdou o poplatky, což znamená podstatný výpadek příjmů. Za zásadní považuje přístup nové vlády k této problematice a vstup nové legislativy, jako je například novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
S informací o financování zdravotnictví na Slovensku navázal předseda představenstva a generální ředitel Všeobecnej zdravotnej poisťovne SR Ing. Marcel Forai, který uvedl, že platba za státní pojištěnce bude na Slovensku klesat. Podle jeho slov je třeba se do budoucna zamyslet nad systémem financování. „Klesá počet lidí, kteří jsou živi z činnosti, přibývá majetných a restituentů, kteří žijí z renty. Nevyčerpali jsme také možnosti vnitřních úspor, jako jsou společné nákupy nemocnic nebo systém organizace zdravotnických zařízení. Při financování zdravotnictví máme volné ruce, nejsme svázáni úhradovou vyhláškou,“ uvedl Marcel Forai. Závěrem zkonstatoval, že po zavedení bonusového systému za objem provedených operačních výkonů se zkrátily čekací listiny, což vede ke vzniku specializovaných operačních center. Dodal také, slovenští lékaři mají růst platů garantován zákonem.
Zdeněk Kabátek reagoval, že oba systémy nelze srovnávat, ale že i u nás jsme se již zabývali myšlenkou na zrušení úhradové vyhlášky a zavedení smluvní politiky. Podle jeho slov by zdravotní pojišťovny měly dostat více pravomocí při budování sítě nemocnic. Budování specializovaných center je podle něho dobrým směrem rozvoje.
Kontroverze okolo občanského zákoníku
Bohatá diskuse se rozvinula nad novým občanským zákoníkem (NOZ), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2014. Názory na jeho přínos jsou protichůdné.
Náměstek pro legislativu a právo MZ Mgr. Martin Plíšek vyjmenoval nejzávažnější dopady NOZ na české zdravotnictví. Jak řekl, cílem bylo, aby zákoník nevstupoval do zákona o zdravotních službách, který má mít subsidiární postavení. Jak budou oba zákony vedle sebe fungovat, ukáže budoucnost v následné judikatuře. Doplnil také, že je třeba nechat NOZ chvíli působit. Pokud se v praxi ukáží problémy, je povinností MZ ČR vyvolat jeho novelizaci. Na fakt, že se NOZ prolíná se zákonem o zdravotních službách a že některá jejich ustanovení jsou neslučitelná, upozornil místopředseda Platformy zdravotních pojištěnců ČR, o. s., JUDr. Ondřej Dostál, Ph. D., LL. M. Nový zákoník v této podobě podle jeho slov není vykladatelný, lze jej přijmout jen jako nouzové opatření. Upozornil na důležitost změny v systému odškodnění, kde jsou mimo jiné větší možnosti pro mimosoudní vyrovnání.
„Občanský zákoník má být obecnou normou a zákon o zdravotních službách má být normou zvláštní. Ale v tomto případě tomu tak není,“ upozornila přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK v Praze a předsedkyně Společnosti medicínského práva ČLS JEP MUDr. Mgr. Jolana Těšinová. Připomněla hlavní změny, které NOZ přináší: Za revoluci označila odškodňování nemajetkových újem, zákoník rovněž ruší jednorázové odškodnění rodiny za smrt rodinného příslušníka.
Dále zdůraznila, že tabulky, které upravovaly výši odškodného, v minulosti podléhaly kritice pro nízké výše odškodnění. Soudy pak mnohdy přiznávaly násobky těchto částek. Stanovení výše odškodnění tak nyní bude jednodušší, protože bude existovat pomyslný strop jeho výše. Podotkla, že od roku 2014 budou lékaři potřebovat obě zmíněné normy, měli by tedy apelovat na zákonodárce, aby je dali do souladu.
Místopředseda senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., upozornil na hlavní problémy české legislativy, kterými jsou podle něho nevymahatelnost práva, jeho nekonzumovatelnost a legislativní zaplevelení. Za jeden z důvodů problematického financování poskytovatelů zdravotní péče označil také fakt, že ředitelé nemocnic mnohdy nejsou do svých funkcí jmenováni na základě konkurzů.
Za „antiobčanský“ zákon, kterému je třeba se bránit, označil NOZ proděkan 1. LF UK Praha a budoucí rektor Univerzity Karlovy prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA. Uvedl, že občanský zákoník má mít takový charakter, aby mu občan rozuměl. „Tento zákoník ale srozumitelný není. Napsán je již dva roky, obsahuje obrovské množství paragrafů a mají jej vykládat soudy.
Každá zdravotní pojišťovna si přitom paragrafy interpretuje trochu jinak, a tak hrozí, že si i každý soud bude zákon vykládat trochu jinak. NOZ zavádí termíny, které nikdo nezná. Jak to bude vypadat v praxi? To se lékař u akutních výkonů bude ptát soudu, jak má postupovat, aby to bylo v souladu se zákonem? Budeme se v praxi řídit metodou ‚pokus – omyl‘ a po čase se norma zruší? Takový postup může vést jenom k tomu, že lékař nebude ochoten léčit, aby se vyvaroval případného rozporu se zákonem,“ obává se profesor Zima.
Náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Ivana Stráská se zabývala vymahatelností práva v nemocnicích a podotkla, že školení nemocničních právníků, aby se v NOZ vůbec vyznali, bude stát nemalé prostředky.
Standardy a nadstandardy
Zavedení nadstandardů podle náměstka Plíška zatím není možné. Jejich uzákonění se odsunulo kvůli naléhavějším problémům.
Nově jmenovaná ředitelka Nemocnice Na Bulovce v Praze MUDr. Andrea Vrbovská zmínila, že nadstandardy jsou ze strany pacientů hodně vyžadované, zejména v oblasti ortopedie.
Profesor Zima k tématu dodal, že politické dohady o tom, co je a není nadstandard, teď určitě nejsou prioritou. Je podle něj třeba především hledět, aby byly prostředky na standardy, a věnovat se spíše tvorbě přehledného právního prostředí.
Senátor Žaloudík termín nadstandard označil za nesmysl a uvedl, že výstižnější jsou výrazy hrazená a nehrazená péče.
Podle Ondřeje Dostála nadstandardy v tuto chvíli nemohou fungovat. Nový systém hrazení výkonů je podle něj vhodné rozdělit podobně, jako je tomu u léků: plně hrazená, částečně hrazená a nehrazená péče. Úhradovou vyhlášku jako regulační mechanismus považuje za překonanou.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).