Elektronizované zdravotnictví je neprávem spojováno jen s často medializovanými projekty, kdy se neoddělil obsah a princip od polické vůle a vysokých nákladů. Elektronizace zdravotnictví se často zdá být zpolitizovaná i kvůli direktivám Evropské unie.
Potřeba najít společnou řeč
Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy se problematice elektronizace zdravotnictví věnuje několik skupin. Týmy okolo profesora Štěpána Svačiny či profesorky Jany Zvárové jsou odborné veřejnosti známé. V rámci Medicínského datového centra se soustřeďuje problematika věnovaná ekonomickým aspektům zdravotnictví a toto centrum již řešilo několik projektů zaměřených na nové technologie a elektronizaci zdravotnictví.
Další skupina, vedená inženýrem Karlem Hánou, vytváří samostatné pracoviště eHealth a telemedicíny jako společný projekt 1. LF UK a Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT (FBMI). Díky pochopení děkana FBMI profesora Jozefa Rosiny bylo toto pracoviště situováno do jejích prostor v Kladně. Došlo tak ke spojení techniků, informatiků a odborníků na komunikační technologie s lékaři. To je velmi potřebné pro to, aby odborníci různého zaměření hovořili společnou řečí.
Na fakultě byl zaveden volitelný předmět „eHealth a telemedicína“, zaměřený mimo jiné na monitorování dat pacientů prostřednictvím telemedicíny a na schopnost využívat řadu aplikací, jež dnešní informační technologie umožňují. Dálkový monitoring nenahradí vyšetření u lékaře, ale může vést k pravidelnější kontrole pacienta, přenosu jeho údajů s využitím moderních přístrojů doma a možnostem kontroly přes internet nebo chytrý mobil. eHealth navíc není výhodné jen pro pacienty, ale usnadňuje též vzájemnou komunikaci mezi lékaři, zdravotnickými zařízeními, ale třeba i mezi pacienty navzájem.
Komfort pro pacienta i lékaře
Do oboru patří rovněž elektronické vzdělávání v medicíně. Nejde o to nahradit přednášky či semináře a osobní kontakt studenta s učitelem, ale o možnost využití sdílení přednášky či semináře na dálku prostřednictvím telemostu s předními odborníky u nás i v zahraničí.
Jednou z posledních aktivit tohoto druhu byla například obezitologická konference, do které se zapojili přední čeští odborníci jako profesor Martin Fried a docent Vojtěch Hainer z České obezitologické společnosti ČLS JEP či primář Petr Tláskal ze Společnosti pro výživu, dále odborníci ze Slovenska, například profesorka Elena Kukurová z Lékařské fakulty Univerzity Komenského, ale třeba i z Filipín.
Telemost byl současně uváděn na několika fakultách u nás, na Slovensku v Národním institutu zdraví, na Filipínách pak v Kuliat Foundation. Využití informačních a komunikačních technologií ve zdravotnictví ve svém důsledku pacientům přináší lepší a efektivnější péči. Podstatou elektronizace musejí být zejména požadavky lékařů a zdravotníků.
Přínosy eHealth jsou měřitelné a řada ekonomů se této problematice začíná věnovat. Zde je několik údajů – ve Francii se může zkrátit objednací lhůta k odborníkovi o 5,3 dne, Česko může touto cestou ušetřit 2,8 milionu lůžkodnů atd. Na druhé straně je třeba nezapomínat na rizika v podobě ztráty dat, chyb technických zařízení a dalších. eHealth tak jistě nenahradí kontakt lékaře s pacientem, ale může přinášet větší komfort oběma stranám.
prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA proděkan 1. LF UK v Praze