ČTK to řekl Jaroslav Kotulán z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Zdravotní stav obyvatel žijících v okolí elektrárny Temelín a dalších čtyřech oblastech odborníci monitorují od roku 1992. Ve svých analýzách se zaměřují na výskyt sedmi ukazatelů úmrtnosti, například srdečně-cévní choroby nebo zhoubné novotvary, a 11 druhů zhoubných nádorů, třeba prsu, tlustého střeva či prostaty. Hodnotí i četnost spontánních potratů a narození dětí s nízkou porodní váhou. Studii pak každoročně aktualizují.
Data získaná z okolí Temelína poměřují s údaji, které vyplynou ze stejných hodnocení prováděných pro část Písecka, České Budějovice, Hradec Králové a Olomouc. Nechybí ani srovnání s celostátní úrovní.
„Výzkum provádíme 22 let. Během té doby získané hodnoty různě kolísají, ale to je charakteristické pro všechny sledované oblasti. Jestliže se nějaký ukazatel doprava či doleva vychýlí, tak se za několik let vrátí zpět k normálu. Takovým příkladem jsou třeba úmrtnost na srdečně-cévní nemoci nebo výskyt rakoviny prsu. Jejich výskyt v 90. letech klesal, počátkem druhého tisíciletí byl patrný mírný nárůst a posledních šest let jejich četnost opět plynule klesá,“ řekl Kotulán.
Příčin kolísání je podle něj několik. Roli hraje způsob života, profesní skladba lidí nebo míra a charakter migrace. „Rozhodně vylučujeme vlivy elektrárny, ty by se projevily dlouhodobými nárůsty, nikoli kolísáním,“ vysvětlil. Důležitý je i počet obyvatel ve sledované oblasti. V nejbližším okolí elektrárny, kde žije přibližně 12.000 obyvatel, se jakákoli změna projeví více než třeba v Českých Budějovicích nebo Olomouci se 100.000 lidmi.