Tisková zpráva SÚKL z 12. 12. 2008 avizovala zkušební provoz centrálního úložiště elektronických receptů (CÚeR). Podle vyjádření stejné instituce došlo ke spuštění CÚeR 31. 12. 2008. A nestálo to moc. Na jeho vybudování nebylo potřeba ani 100 milionů, dokonce ani 50.
Na vybudování CÚeR stačilo dokonce méně než 30 miliónů. Vytvoření software pro elektronické recepty přišlo na 28,7 milionu korun. Systému elektronického předepisování vyjádřila hned v lednu 2009 podporu tisková mluvčí jedné zdravotní pojišťovny. Dodala jednu moudrou větu: „Přechod z papíru k elektronické verzi se nedá uskutečnit ze dne na den, vyžádá si to ještě trochu času.“
V dubnu jsme mohli nad platností předchozí moudré věty zapochybovat. V tiskové zprávě SÚKL ze dne 27. 4. 2009 jsme se totiž mohli dočíst, že do CÚeR jsou zasílány elektronické recepty. Konkrétní počet předepsaných a vydaných elektronických receptů nikdo upřesnit nedokázal.
Až kontrolní protokol Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) z 30. 7. 2009, kde se doslova píše: „… vystavování elektronických receptů doposud nebylo realizováno a tedy neprobíhá ani následný výdej LP na základě elektronických receptů, V CÚ tedy nejsou shromažďována žádná data generovaná na základě elektronického předepisování LP.“
Chtít, aby se v centrálním úložišti e l e k t r o ni c k ý ch receptů shromažďovaly elektronické recepty - jaká bláhovost!
Ještěže ředitel SÚKL o rok později (16. 3. 2010) uvedl pro ČTK na pravou míru důvody vzniku CÚeR: „Vzniklo s cílem zabránit zneužívání některých léků pro výrobu omamných látek a zvýšit ekonomiku jejich využívání.“ V té době totiž na SÚKL plnou vahou dvoumilionů třista tisíc korun (2,3 milionu) dolehl skutečný význam výše uvedeného kontrolního protokolu ÚOOÚ. A jak už to tak bývá, původní „výhodná“ cena z reklamního teleshoppingu mírně narostla. Realizace nápravných opatření si vyžádala zanedbatelných 1, 7 milionu korun. I s pokutou jsou to krásně zaokrouhlené 4 miliony navíc.
Už bylo mnoho stránek potištěno úvahami, že to stálo, stojí a ještě bude stát spoustu peněz. Psalo se i o tom, jak je možné, že za uloženou pokutu nikdo nemůže a jede se dál, žádný personální průvan. Dál se vesele utrácí mimorozpočtové (!) prostředky. Veřejnost, leckdy i odborná, v uplynulých dvou letech mnohdy uvěřila, že elektronické recepty existují a odesílají se do funkčního CÚeR.
První náměstek ministra a ministryň zdravotnictví se oklamat nenechal. V článku „Nemocnice blízké budoucnosti“ z února 2010 se doslova píše: „Podle náměstka ministryně zdravotnictví MARKA ŠNAJDRA by elektronické recepty mohla mít Česká republika už v horizontu čtyř let.“
Situace byla ovšem obdobná i v listopadu 2010. Se změnou náměstků přišla i vlna mírného optimismu a v deníku DNES se objevila zpráva: „Elektronizace tak zatím pronikla do jediné oblasti - výdeje léků. Projekt vznikl už za ministra Tomáše Julínka. Má opět jediný problém - nefunguje. Dosud nebyl jediný lék vydán na elektronický recept. Podle náměstka Schlangera by první pacienti mohli přijít do lékárny bez klasického receptu na papíru v roce 2012.“
Je zřejmé, že o absenci elektronických receptů na ministerstvu vědí. Veřejně dostupná informace ze stránek SÚKL uvádí, že paušální měsíční servis CÚeR přijde na 165 278 korun. Ke dnešnímu dni bylo za servis prázdného úložiště zaplaceno přes 4 miliony korun. A další 2 miliony jsou připraveny. K tomu je zapotřebí připočíst poměrnou část z dalších 62 milionů, které byly vynaloženy na víceúčelové části systému. A jistě i poměrnou část sumy za zajištění servisu ve výši 7,5 milionu korun.
Na žádost České lékárnické komory o zprovoznění systému předepisování léčivých přípravků v souladu se zákonem odpověděl v létě 2010 ředitel SÚKL takto: „Ze strany SÚKL byly splněny veškeré požadavky zákona a SÚKL tak umožnil elektronické předepisování. Centrální úložiště elektronických receptů je plně funkční a umožňuje předepisovat tímto způsobem léčivé přípravky.“
Sečteno podtrženo přesáhl účet za CÚeR 70 milionů korun aniž by do něho doputoval byť jeden jediný elektronický recept. Efektivita výsledků v poměru k vynaloženým financím vyburcovala SÚKL z blahosklonné sebejistoty a z tiskové zprávy (11. 4. 2011) přímo sálá upřímná sebereflexe.
„Státní ústav pro kontrolu léčiv zahájil počátkem dubna projekt, který má pomoci zvýšit efektivnost správní agendy Ústavu… Za cíl si dává vypracovat a realizovat jednotnou koncepci elektronizace správní agendy a zavést efektivní projektové řízení v Ústavu. Tyto kroky se jeví jako nezbytné pro realizaci strategických záměrů Ústavu v oblasti zvýšení efektivnosti výkonu správní agendy…“
V úvodu jsem se zmínil o tom, že by se snad měl objevit elektronický recept. Možná ještě v dubnu, ale spíš v květnu. Psaly o tom totiž Lidové noviny v pátek 15. 4. 2011. Autorka článku mi při jeho tvorbě položila několik dotazů. Krom toho jsem se ledacos dozvěděl. Už to bude opravdové zahájení předepisování e-receptů. Bude to oficiální zkouška. Nebyla si po našem rozhovoru tak jistá.
Nedalo mi to a některé informace z článku jsem si ověřil. Je pravda, že komunikovat s CÚeR umí zatím jeden software pro lékaře. Je pravda, že se plánuje i podobná úprava dalších programů. Přesnější interpretace věty „Nejprve se zapojí 1700 lékařů“ by mohla znít asi takto: Software, který obsahuje funkci připojení k CÚeR, používá zhruba 1700 lékařů.
Pro vlastní elektronické předepisování ovšem nestačí jenom funkční program. Každý elektronický recept musí být podepsán zaručeným elektronickým podpisem předepisujícího lékaře. Pro využívání systému elektronického předepisování musí lékař požádat o přidělení autentizačních údajů. Tyto ovšem obdrží na základě ověření jeho identity a odborné způsobilosti k předepisování.
Ověření bude SÚKL provádět zasláním žádosti o ověření odborné způsobilosti na Českou lékařskou komoru. Protože ověření identity je možné realizovat pouze osobně, nevyhne se žádný potenciálně elektronicky předepisující lékař osobní návštěvě SÚKL. Proto se domnívám, že se lékařů zapojí mnohem méně, asi tak o dva řády méně. Slyšel jsem, že budou všichni z Pardubic a okolí, ale to je možná jenom fáma.
Aby ale nedošlo k mýlce. Velmi fandím elektronizaci. Také představenstvo České lékárnické komory nedávno přijalo usnesení, kterým podporuje všechny formy rozvoje elektronizace, které zdravotníkovi usnadní práci, zamezí riziku chyb a zvýší bezpečnost farmakoterapie pacienta.
Systémy musejí být rozvíjeny s tímto cílem a ne s cíly jinými, které zastřou původní směr. Současná podoba elektronického receptu je pouze otrocké převedení papírového vzoru do digitální podoby. Za takový účet trochu málo muziky, nemyslíte?