Lékaři jsou proti. To je divné, vždyť oni by jako první měli vítat inženýry ověšené počítači s otevřenou náručí. Místo toho se početná skupina vysokoškoláků s nejméně jedním doktorským titulem, odborníků, kterým je produkt elektronizace určen, staví proti. Jaké zázračné přínosy elektronizace politici zdravotníkům tají? Možná ti politici ví něco více o skutečném provozu na nemocničních odděleních a ambulancích, než lékaři a sestřičky, kteří tam denně pracují…
Ale pojďme se bavit vážně. Řekněme si na rovinu to, co všichni ví: S-karta, IZIP, Opencard - to jsou obyčejné rozkrádačky, jejichž účelem je vyvedení peněz ze státního rozpočtu do kapes vlastních a kapes kamarádů a na konta politických stran. IT zakázky jsou ideálním penězovodem, dají se libovolně předražit a dají se jednoduše odůvodnit. Zde bychom mohli tento článek jednoduše uzavřít. Koho si oVčané zvolili, ten jim vládne, a protože se rozkrádači pečlivě pojistili přijetím příslušných zákonů a jsou nyní těžko postižitelní, lze jen doufat, že jim to voliči při dalších volbách nezapomenou.
Automaticky předpokládáme, že elektronizace zdravotnictví skončí tak, jako ostatní velké projekty: někteří Šťastní poslanci a ministerští úředníci si naplní kapsy a z celé velké věci pak bude další nefunkční paskvil. Problém by ale nastal, pokud by se projekt elektronizace zdravotnictví začal částečně naplňovat. Fungovat dobře samozřejmě nebude a z technických důvodů ani nemůže, ale mohl by českým občanům a České republice přinést rozsáhlé problémy.
Realita
Je rok 2013. Svět se za pár posledních desítek let změnil k nepoznání. Nástrojem moci i boje se stává INFORMACE. Mafiánům reznou klasické zbraně ve sklepích, usedají k počítačům, vzdělávají se v IT vědách, a vydávají se do kyberprostoru. Tajné služby sbírají informace po internetu, pronikají do databází, učí se data mining, objevují umělou inteligenci, expertní systémy a zpracovávají velké objemy dat. Všechny státy, kromě České republiky, zařazují, co se týká elektronizace, opatrnou zpátečku. Je jim totiž jasné, že cokoliv, kam vedou dráty, se nedá nikdy 100 % zabezpečit.
Když sečteme vždy přítomné technické nedostatky jakéhokoliv zabezpečení, lidský faktor, do něhož počítáme i snadnou podplatitelnost (vzpomeňme si, na jakém místě je Česká republika v žebříčku korupce), vychází nám, že skutečné zabezpečení dat je daleko nižší, než bychom si představovali. Bezpečná nejsou ani nejtajnější vojenská data světových velmocí. Je známo, že jediné zabezpečení, které je možné pro data použít, je odpojení od počítačových sítí.
Připomeňme znovu, že se píše rok 2013. Cena dat stále stoupá. Buďte si jisti, že ten, kdo bude chtít zdravotní data občanů získat, je dříve nebo později, za tu či onu cenu, díky těm či oněm prostředkům, získá. Pokud si někdo myslí opak, tak se asi neorientuje ve světě informačních technologií a/nebo se nepoučil z minulosti.
Občané budou vystaveni napospas vyděračským mafiím
Informace o zdravotním stavu občana jsou stále podrobnější díky zlepšujícím se diagnostickým metodám. Stoupá také počet informací, které z nich lze vyčíst a zneužít. Tento trend bude pokračovat. Pokud získáme zdravotní data o konkrétním člověku, bude to, jako kdyby stál před námi nahý a my znali jeho možnosti a slabá místa.
Mafie obchodující s nelegálními transplantacemi budou úspěšně lovit v České republice
A čeští občané se budou ztrácet. Píše se rok 2013. Je jasné, že nelegální transplantace spolu se stále dostupnější technikou, kterou je možné transplantace provádět, zažívají ve světě veliký rozmach. To, že se u nás o tomto problému nemluví, neznamená, že tento problém neexistuje. Někdy mám pocit, jako by občané České republiky žili na ostrově izolovaném od ostatního světa.
Jediný problém, který tomuto rozmachu nelegálního a násilného odebírání orgánů od obětí (které jsou pak až na výjimky zabity) brání, jsou potíže s vytipováním obětí. Právě zdravotní databáze obsahují dostatek informací, které konečně umožní vhodnou oběť spolehlivě identifikovat. Každý, jehož zdravotní data budou v nějaké centrální databázi obsažena, může počítat s tím, že se takovou obětí někdy může stát. Česká republika bude jediným státem na světě, který bude takovouto databázi budovat. Všechny ostatní státy jsou si tohoto rizika vědomy a nikdy by takovou pošetilost nepřipustily.
Zahraniční tajné služby budou mít Českou republiku jako na talíři
Užitím sofistikované softwaru aplikovaného na zdravotní databázi získají nepřátelské tajné služby přehled o slabých místech klíčových osob státní správy. Co lepšího už si mohou přát? Stále se zdokonalující zpracování takovýchto dat umožní nepřátelům státu přístup k informacím, které se dají zneužít nejhorším možným způsobem.
Doba mrtvých schránek a kódovaných rádiových přenosů je již minulostí. V elektronickém světě zuří kybernetické války a země, která dobrovolně připojí jakékoliv větší úložiště zdravotních dat občanů, byť za jakéhokoliv zabezpečení na internet, je země bláznů a není hodna samostatné existence.
Přínos elektronizace? V podstatě nula!
Ale ano, elektronizace bude mít přínos, a to do kapes osob s ní spojených. Pro zdravotníky bude znamenat pouze další zátěž. Koncept počítá s všeobecným rozšířením výpočetní techniky a všeobecnou dostupností dostatečně rychlého internetu. Již tento předpoklad se ukazuje jako mylný. Díky stále většímu zasíťování zejména domácí elektroniky do globální datové sítě (kdy skoro každá lednička bude brzy mít svoji IP adresu), bude spíše rychlost a kvalita připojení klesat a poruchovost poroste. Nedělejme si iluze, že po tom, co jsme viděli u podobných megalomanských projektů, někdo vytvoří něco, co bude konečně fungovat. Argumenty pro elektronizaci zdravotnictví jsou totiž z odborného hlediska nesmyslné a záměrně lživé.
Pokud by se jednalo o tak veliký přínos elektronizace zdravotnictví, proč o něj nestojí rozvinutější státy s vyspělejším zdravotnictvím než je naše? Odpověď je jednoduchá: v ostatních zemích je na podobné nápady pohlíženo jako na přímý hazard s národní bezpečností a s bezpečností občanů. Pro zdůvodnění elektronických receptů se používá vylhaný argument o množství padělaných receptů. Ve skutečnosti nějaké padělky existují, je jich ale minimálně a ten, kdo bude chtít léky nelegálně získat, najde si v distribučním řetězci jinou méně rizikovou skulinku. A tak je to i s jinými argumenty.
Politici a obhájci elektronizace zdravotnictví lžou i v jiných směrech o možných přínosech, které se nikdy konat nebudou. Proč asi? Lékaři, kteří těmto lžím budou ochotni uvěřit, by si měli uvědomit, že umístěním zdravotních dat svého pacienta do jakéhokoliv úložiště jej vystavují riziku daleko reálnějšímu, než vyplývá z tohoto článku, protože některé negativní dopady ještě známy nejsou a objeví se časem, kdy už však bude pozdě.
Vážení kolegové, kdo z vás si vezme na svědomí to, že se jeho pacient/pacientka stane v budoucnu obětí vydírání nebo zmizí v řetězci nelegálních obchodníků s lidskými orgány? A kdo z vás věří tomu, že budou data (zvláště směšné v českých podmínkách) zabezpečena tak, aby se nedostala do cizích rukou? Doufejme tedy, že celé elektronické zdravotnictví zůstane jen tunelem a zdravotní data pacientů nebudou centrálně shromažďována. Vždyť stačí data umístit na paměťový čip, který může být třeba součástí kartičky pojišťovny, zálohu by pak měl na svém počítači v ordinaci praktický lékař.
Řešení v řádu desítek korun bude efektivnější a hlavně bezpečnější než složitý systém budovaný za stovky milionů. Ale levné jednoduché řešení není pro naše politiky přijatelné protože - nebudou z něj proudit peníze do jejich kapes a kapes jejich kamarádů. Měli bychom se na tento problém okamžitě zaměřit, aby pro zisk určitých zájmových skupin nakonec neutrpěla česká republika nenapravitelné škody a trhliny na bezpečnostní a morální infrastruktuře a také, aby občané České republiky nebyli celému světu pro smích, až si jejich zdravotní data bude moci každý prohlédnout na wikileaks…