Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová není spokojená s postupem VZP ČR a některých dalších zdravotních pojišťoven, které nehradí zdravotní péči ve výši stanovené vyhláškou č. 50/2005 Sb.
Během pondělního jednání na ministerstvu uvedla, že zatímco v oblasti akutní péče došlo u většiny pojišťoven včetně VZP k obratu, u následné péče je situace kritická.
Zdravotní pojišťovny nehradí péči ve stanovené výši. Vnucují zdravotnickým zařízením uzavření dodatků, které by legalizovaly snížení úhrad z vyhláškou stanovených 113 % o 10 až 40 %.
| SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY: |
|---|
|
Zálohy od pojišťovenbez 3% navýšení
VZP: Pojišťovny nemají peníze, platby nemocnicím se nezrychlí |
Z toho důvodu ministryně rozhodla o provedení opatření podle § 7 písm. a) a bude-li nutné i písm. b) zákonů o zdravotních pojišťovnách. K tomu přítomným náměstkům uložila připravit opatření ministerstva, v němž bude zdravotním pojišťovnám uloženo:
1. Plnit jejich zákonem stanovenou povinnost smluvně zajistit péči o své pojištěnce a s tímto cílem uzavřít dodatky ke smlouvám na 1. pololetí 2005 v termínu stanoveném v opatření.
2. Upustit od podmiňování úhrady zdravotní péče uzavřením dodatků. Zdržet se podmiňování uzavření dodatků poskytováním údajů o personálním a technickém vybavení. Upustit od vynucování takových dodatků, které by vázaly úhradu podle vyhlášky na splnění dalších podmínek.
Nepřipustit, aby údaje o personálním a technickém vybavení zdravotnických zařízení byly předávány instituci, kterou zákon o veřejném zdravotním pojištění nezná (Národní referenční centrum zdravotních pojišťoven) a aby se dokonce taková instituce přímo či nepřímo podílela na stanovení výše úhrad.
Pokud by některé zdravotní pojišťovny tato opatření ve stanovených termínech nesplnily, ministryně sdělila své rozhodnutí neprodleně s nimi zahájit správní řízení o zavedení nucené správy.
Zdroj: tisková zpráva Asociace českých a moravských nemocnic
(red), www.Zdravi.Euro.cz
REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz
Ing. Jaromír Gajdáček, výkonný ředitel
Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny hradí péči podle vyhlášky 50/2005 Sb., a podle všech dalších platných legislativních úprav pro oblast veřejného zdravotního pojištění. Pokud jde o uzavírání dodatků, údajně snižujících úhradu o 10 – 40 %, buď nemá paní ministryně dobré informace nebo je to přiznáním některých zařízení následné péče, že péče není odborně zajištěna v souladu s vyhláškou 101/2002 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, v platném znění. Svým včerejším vyjádřením ministryně nutí zdravotní pojišťovny, aby hradily zdravotní péči v nižší kvalitě, než na kterou má pojištěnec právo.
Dále prohlašujeme, že všechny zaměstnanecké zdravotní pojišťovny plní svou zákonnou povinnost, protože mají péči o své pojištěnce smluvně zajištěnou. Žádný z dodatků nevynucuje jedinou podmínku, která by nebyla zakotvena v platné legislativě.
Poskytování údajů o personálním a technickém vybavení je nedílnou součástí podmínek stanovených rámcovými smlouvami, povinnost předávání údajů o nositelích výkonů včetně rodného čísla pak nově upravuje i zákon 123/2005 Sb.
Nechápeme dnešní vyjádření paní ministryně, která veřejně přiznává, že některá zdravotnická zařízení nesplňují podmínky pro poskytování kvalitní péče a přesto ji mají pojišťovny hradit v plné výši. MZ tak nepřímo nabádá zdravotní pojišťovny k porušování platných předpisů.
Typické příklady ze skutečné praxe v ČR:
Jedna z největších psychiatrických léčeben v ČR, která by měla mít celkem 23 lékařů, jich má o 6 méně (jen 74%). Ústavní pohotovostní službu by měli současně zajišťovat nejméně 3 lékaři, zajišťuje ji jen jeden (33%!). O pacienty by se mělo starat celkem 204 sester, léčebna jich má ale jen 129, tedy jen 63%!! Z toho vyplývá, že dané zdravotnické zařízení nemůže zajistit plnohodnotnou péči na 26% resp. 37% své lůžkové kapacity a v ústavní pohotovostní službě není dokonce zajištěna plnohodnotná péče pro dvě třetiny lůžkové kapacity léčebny.
U léčeben dlouhodobě nemocných (dále jen LDN) je nejčastějším problémem nedostatek lékařů, v některých LDN pak dokonce i počty středního zdravotnického personálu.
Dalším ilustrativním příkladem může být LDN, která by na svůj počet lůžek měla mít 4,15 úvazku lékaře - skutečnost je 3,25 (tedy jen 78%); ústavní pohotovostní službu by mělo zajišťovat nejméně 0,4 úvazku lékaře, zdravotnické zařízení neuvedlo žádného! Počet sester by měl dosahovat nejméně 19,65 úvazku, ve skutečnosti je o dvě sestry méně, tedy 90%. Jiná léčebna, která má 200 lůžek, by měla zaměstnávat 11 lékařů ve skutečnosti naplňuje jen 7,5 úvazku lékaře, což je jen 68%.
Podobné problémy jsou i u léčeben tuberkulózy a respiračních onemocnění, u dětských respiračních léčeben a u zdravotnických zařízení poskytujících péči na ošetřovatelských lůžkách.
Znovu se projevuje snaha o postupnou likvidaci zdravotních pojišťoven a potažmo celého systému veřejného zdravotního pojištění. V případě segmentu následné péče ministryně konečně veřejně přiznala, že se jedná o předpokládaný nárůst o 13%. Dosud všude v médiích ministerstvo hovořilo o nárůstu o 3%, který je údajně pro zdravotní pojišťovny výhodný.
Vedení Svazu zdravotních pojišťoven ČR počká na avízovaný dopis ministryně a bude připraveno na něj reagovat.
Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny jsou tu od toho, aby chránily zájmy svých klientů a také tak učiní i v tomto případě.