Zavedení poplatků připustila také ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD).
„Nikdy jsem neřekla, že ke zvýšení finanční spoluúčasti pacientů nedojde. Rozhodně ji nevylučuji. Ale není možné k ní přikročit, než bude zaveden v systému poskytování zdravotní péče pořádek,“ řekla.
Podle ní je nutné nejdříve schválit koncepci zdravotnictví, která vymezí počet nemocničních lůžek podle počtu obyvatel a rozsahu spádových oblastí a zajistí fungující síť zařízení, která budou poskytovat kvalitní péči.
Součástí její koncepce je i odstranění zbytečných výdajů za opakované předepisování podobných léků.
„Do zdravotnictví nyní jde 200 miliard korun ročně. Až mě někdo přesvědčí, že je to málo, i když bude v systému zaveden pořádek, pak budu zvažovat další způsoby dofinancování. Nejdříve je ale třeba odstranit plýtvání prostředky. Jen na léky se ročně vydá 50 miliard korun. To je strašná suma a rozhodně se tady dá ušetřit,“ doplnila Emmerová.
Reagovala tak na názory ekonomů, kteří zvýšení podílu pacientů považují za nezbytnost. Zvýšení podílu pacientů obhajoval i poradce slovenského ministra zdravotnictví Peter Pažitný.
„Na Slovensku se to osvědčilo. Když je něco zadarmo, nemá to pro lidi žádnou hodnotu a systém zbytečně nadužívají,“ řekl.
Emmerová ale slovenský model odmítá. „Změny, které byly po doporučení Světové banky na Slovensku přijaty, mají na obyvatele negativní dopad. Hodně pacientů je tam na hranici chudoby a zaplatit dvacet korun za každé vyšetření a dalších dvacet korun za předpis v lékárně je pro ně neúnosné. Myslím si, že to zatím není sociálně únosné ani pro naše občany,“ tvrdila ministryně.
Právo