Ve srovnání s předvánočním týdnem se jednalo o dvanáctiprocentní nárůst. Vzestup byl evidován ve všech věkových skupinách a ve všech krajích ČR. Nejvyšší nemocnost hlásili z krajů Jihomoravského, Moravskoslezského, Olomouckého a z Kraje Vysočina. „Nejnovější údaje Státního zdravotního ústavu potvrzují, že probíhá plošná chřipková epidemie na celém území ČR. Dominujícím původcem je virus chřipky typu A/H3N2,“ uvedla hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová. Národní referenční laboratoř pro chřipku a oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi vývoj nemocnosti i nadále monitorují.
„Doporučujeme občanům, aby se, je-li to možné, vyhýbali větším uskupením lidí a zejména ve zvýšené míře dodržovali základní hygienická pravidla, jako kýchat do kapesníku či si po cestě hromadnou dopravou vždy umýt ruce. Pro posílení imunity je vhodné konzumovat dostatečné množství ovoce a zeleniny jako přirozených zdrojů vitaminů. Pokud už nemocní jste, chovejte se zodpovědně a infekci nepodceňujte - je mnohem lepší chřipku vyležet než nákazu dále šířit,“ upozorňuje hlavní hygienička.
Zdravotníci se nechali očkovat proti chřipce
Epidemie chřipky si tuto zimu již vyžádala lidské životy.
I proto se část zaměstnanců I. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze nechala očkovat.
Zdravotníci stojí v první linii, jsou v neustálém kontaktu s nemocnými, a jsou tak vystaveni vysokému riziku nákazy.
Každý rok onemocní na celém světě chřipkou A nebo B okolo 5 procent dospělých a 20 procent dětí. V důsledku onemocnění dochází na každých 10 milionů osob k hospitalizaci 7 až 16 tisíc lidí a na její následky jen v ČR 1500 až 2 tisíce z nich zemře.
Nejefektivnější prevencí je očkování, jehož pravidelná aplikace je také doporučována Světovou zdravotnickou organizací (WHO), a to nejen rizikovým skupinám obyvatel (seniorům nad 65 let a chronicky nemocným), ale rovněž osobám, které s nimi v rámci své práce přicházejí do kontaktu. Jde o zdravotníky, ošetřovatele v ústavech sociální péče a veškerý personál, který poskytuje nemocným a nemohoucím lidem péči.
Chřipka je vysoce nakažlivé akutní virové onemocnění a neočkovaný zdravotník může pro osoby s oslabenou imunitou představovat hrozbu. Zatímco v USA je očkování proti chřipce u zdravotníků povinné, v ČR je nepovinné pro lékaře i sestry, přitom pečují v nemocnicích o vážně nemocné na JIP a ARO. Záleží na zodpovědnosti každého, zda vakcinaci absolvuje. Očkování zdravotníků proti chřipce je velmi smysluplné, vždyť i sami lékaři jsou v ohrožení, neboť přicházejí do kontaktu s nemocnými. Podle epidemiologů by měli být povinně očkováni ti zdravotníci, kteří pracují na rizikových odděleních. Jedná se hlavně o oddělení, kde pečují o pacienty s oslabenou imunitou.
„Legislativní zajištění povinnosti očkování zdravotního personálu v ČR dosud není a tuto povinnost nemají ani jednotlivá zdravotnická zařízení ve svých požadavcích na personál. Očkování tedy probíhá na dobrovolné bázi a například v jedné z největších pražských nemocnic, Nemocnici Na Bulovce, je před sezonou očkována jen třetina zaměstnanců,“ říká MUDr. Zdeňka Jágrová, ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hl. města Prahy.
Inspiraci v tomto směru může Česká republika čerpat například z USA, kde je od roku 2007 poskytování očkovací látky zdravotníkům jejich zaměstnavatelem součástí akreditačního procesu zdravotnických zařízení. Očkování je nařízeno pro pracovníky JIP, ARO a některá další pracoviště. Odmítnou-li se nechat očkovat, musejí následně po celou sezonu používat ochrannou roušku nebo polomasku. V případě, že zaměstnanec neakceptuje ani jedno z těchto dvou preventivních opatření, je propuštěn. V Kanadě je strategie ochrany proti chřipce více dobrovolná, ovšem dojde-li k epidemii a zdravotník je neočkovaný, nesmí pracovat a odchází na tzv. nucenou dovolenou.
Více o očkování zdravotníků proti chřipce se dozvíte na www.ockovaniprotichripce.cz.
Proočkovanost se v České republice pohybuje mezi pěti až sedmi procenty populace, což zdaleka neodpovídá doporučením Světové zdravotnické organizace (naočkovat 30 procent populace a 75 procent osob v rizikových skupinách). Benefity očkování jsou přitom prokazatelné. U zdravých dospělých v 70-90 procentech zabrání onemocnění, u starších osob snižuje potřebu hospitalizace související s chřipkou o 30-70 procent a riziko úmrtí dokonce až o 80 procent.