Infekční žloutenka neboli virová hepatitida typu A je spojována zejména s nižší úrovní hygieny. S tím, jak se zlepšuje úroveň hygieny, ubývá tohoto onemocnění. Zároveň ale stále přibývá lidí, kteří tuto nemoc ještě neprodělali ani s ní nepřišli do styku, a tak nemají vytvořeny obranné protilátky. Pokud přijdou tito lidé do kontaktu s virem žloutenky typu A, mohou onemocnět a infekci šířit dále.
Studie zkoumající hladiny protilátek proti žloutence typu A v populaci České republiky ukázaly, že například z dětí ve věku 15 let jsou chráněna pouze 4 procenta. Ve skupině dospělých ve věku 40 let má ochranné látky zhruba jedna čtvrtina.
Výskyt žloutenky se zvyšuje koncem léta
V České republice se každoročně zvyšuje výskyt žloutenky v podzimních měsících, v době, kdy se děti vracení z prázdnin a celé rodiny z dovolených do předškolních a školních kolektivů. Nejpostiženější věkovou skupinou jsou děti ve věku od 5 do 9 let, ale nákaza se nevyhýbá ani dospělým lidem. Podle slov epidemoložky Okresní hygienické stanice v Litoměřicích MUDr. Ladislavy Matějíčkové je toto období opravdu krizové a k přenosu dochází nejčastěji prostřednictvím stravy.
„Nemohu však říci, že by došlo k výraznému zvýšení onemocnění v tomto období za poslední roky. Mnohdy záleží spíše na skupině obyvatel, ve které k výskytu choroby dojde. Jde-li o rodinu se špatnými hygienickými návyky, hrozí onemocnění po celý rok,“ uvedla Matějíčková.
Ne vždy se ale dá přenostu této choroby zabránit pouze mytím rukou po použití toalety a před jídlem. Invekce se může přenášet i kontaminovanou vodou, nápoji a potravinami. Virus přežije několikaleté zmražení nebo var po dobu kratší než 5 minut.
Nemoc se šíří přímým i nepřímým stykem
Infikovaná osoba vylučuje virus stolicí, virus může být přenesen kontaminovanýma rukama, vodou nebo potravinami, vstupní bránou do organismu jsou ústa. Inkubační doba je 15 až 50 dní, ale již během 1 až 2 týdnů před tím, než se objeví první příznaky, může člověk infikovat další osoby.
K onemocnění může dojít přímým stykem, tedy od jedné osoby ke druhé. K přenosu dochází zpravidla při těsném kontaktu v dětských kolektivech nebo v rodinách.
Nemoc se šíří také nepřímým stykem, například kontaminovanou vodou. Odpadní vody obsahující virus mohou znečistit zdroje pitné nebo užitkové vody. Jsou popsány případy, kdy se nákaza rozšířila prostřednictvím zeleniny, která byla zalévána infikovanou vodou.
Žloutenka se šíří také kontaminovanými potravinami. Přenos kontaminovaou vodou a potravinami se nejšastěji objevuje při snížení úrovně hygieny, k níž dochází při nahromadění a přesunech většího počtu lidí. Nakazit se je možné například i z kostek ledu nebo z ovoce omytého závadnou vodou. Virus mohou obsahovat i nedostatečně tepelně zpracované ryby či jiní mořští živočichové.
Příznaky žloutenky se podobají zprvu chřipce
V prvním stádiu má nemoc podobné příznaky jako chřipka, nemocný je unavený, má teploty a svalové bolesti. Po několika dnech se objeví zažívací obtíže, někdy další příznaky, jako například tmavá moč či zežloutnutí kůže a očního bělma. Onemocnění ale může probíhat bez jakýchkoli příznaků. K tomu dochází zvláště u malých dětí. Jejich onemocnění často zjistí lékař až po vyšetřeních prováděných pro kontakt s nemocným. Závažnost příznaků narůstá s věkem. U dětí a mladých lidí probíhá onemocnění většinou bez komplikací. U starších nemocných však může končit i úmrtím.
Příčinná léčba nemoci zatím neexistuje
Léčba nemoci je režimová, dietní a podpůrná. Nemocní jsou dva týdny izolováni na infekčním oddělení, při těžším průběhu bývá hospitalizace delší. Následuje dlouhá rekonvalescence v pracovní neschopnosti. Po dobu 6 až 12 měsíců je nutné dodržovat jaterní dietu, při které se nesmí konzumovat alkohol. Omezeny jsou i sportovní aktivity. Při nedodržování doporučení lékařů hrozí návrat onemocnění, případně i další zdravotní komplikace. Může dojít i k trvalému poškození jater.
K dispozici je vakcína proti typu A a B
Kromě základních hygienických návyků, které je vždy nezbytné dodržovat, je nejúčinnější ochranou včasné očkování. V současné době jsou na trhu jak vakcíny proti žloutence typu A, ak i kombinovaná vakcína, ktrá chvání před žloutenkami typu A i B. Dvě dávky očkovací látky proti žloutence A ochrání minimálně na deset let. Někteté studie uvádějí délku ochrany i dvacet let a více.
MICHAELA LUKSCHOVÁ, Deník Litoměřicka, 3.8.2001