Abnormality mohou zasáhnout pouze část mozku, pak jde o parciální záchvat. Při jednoduchém záchvatu postihuje tzv. parciální paroxysmus jen určité ložisko mozku. Projeví se to dočasnou poruchou postižené oblasti (hmat, sluch, zrak, myšlení), ale vědomí není narušeno. Komplexní parciální záchvat postihuje širší oblasti mozku. Často bývají jeho projevem tzv. automatické pohyby (mrkání, mlaskání, ale i chůze), o nichž pacient neví – mívá během záchvatu narušené vědomí, což bývá spojeno s poruchou paměti.
Záchvat postihující celý mozek, ale bez křečí, tzv. absence, se projevuje náhlou poruchou vědomí. Nemocný má strnulý pohled a přeruší činnost, kterou právě dělal. Po odeznění se téměř okamžitě vrací do normálu. Klasický obraz odpovídající laické představě epilepsie, je generalizovaný záchvat s křečemi. Ten vždy doprovází porucha vědomí.
Proč mají lidé epilepsii
Zjistitelný důvod má symptomatická (příznaková) epilepsie. Vyvinout se může zejména po úrazu hlavy. Jiným typem je idiopatická epilepsie, zde je příčinou vrozená dispozice. Pozor, rozhodně to neznamená, že by děti epileptiků také musely trpět touto nemocí! Existují i epilepsie pro vědu dosud nejasného původu, tzv. kryptogenní.
Nejčastěji nemoc propukne u lidí do 20 let a obvykle jde o epilepsii idiopatickou. Ve středním věku je první záchvat méně častý. Ve stáří bývají záchvaty často podmíněny cévními změnami mozku.
Stanovení diagnózy
Provádí se důkladné neurologické vyšetření, včetně EEG, vyšetření mozku počítačovou tomografií a často také magnetickou rezonancí. Diagnóza epilepsie je stanovena až na podkladě důkazů, že jde o opakované záchvaty, jejichž příčina je v mozku. Při ojedinělém záchvatu se nemusí jednat o epilepsii: může být důsledkem například paniky, migrény či srdečního záchvatu. Epilepsií nejsou tzv. febrilní křeče v dětství (při vysoké horečce).
Lékař zpravidla proti epilepsii nasazuje léky bránící vzniku abnormální elektrické aktivity v mozku, tzv. antiepileptika. Pokud záchvaty nejde zvládat léky, lékaři zvažují neurochirurgickou intervenci čili operaci.
Chrání se i sám pacient
Antiepileptika je velmi důležité užívat soustavně a pravidelně. Náhlé vysazení může vyvolat záchvat. Nezbytná je absolutní alkoholová abstinence.
Vhodné je vyvarovat se dráždivých látek, mezi něž patří individuálně např. i rozmarýn nebo šalvěj. Důležitý je pravidelný denní režim, nevhodná je práce ve směnném provozu i práce ve výškách.
Pro řízení motorových vozidel platí při epilepsii zvláštní nařízení.
Národní den epilepsie
Národní den epilepsie proběhne letos 30. září už poosmé. Jeho prostřednictvím si připomeneme kromě jiného i to, že touto nemocí trpí více než 1 procento našich spoluobčanů, kteří potřebují pomoc i pochopení. Národní den epilepsie spolu s lékaři vyhlásila Společnost „E“/Czech Epilepsy Association, o. s., která se všemi dostupnými způsoby snaží informovat veřejnost o způsobu života postižených a o možnostech pomáhat lidem s tímto onemocněním, jejich pečovatelům a blízkým. „Národní den epilepsie byl založen proto, aby se lidé více dovídali o nemoci, která může z různých důvodů kdykoli postihnout kohokoli z nás. Bohužel se o ní stále mezi veřejností mnoho neví, je obávaná a k nemocným je přistupováno se značnou nejistotou. Cílem Národního dne epilepsie je proto šíření více informací, které by podpořily lidi s epilepsií v jejich nesnadném, ale hodnotném životě,“ říká předsedkyně sdružení Alena Červenková. www.spolecnost-e.cz