V první řadě není pravda, že zdravotnickému zařízení postačí k zapojení do systému pouze zaručený elektronický podpis. Spousta lékáren odmítá zapojení do tohoto systému z důvodu porušování řady zákonů.
Na základě tohoto postoje a díky provozovatelům těchto lékáren byly ze systému postupně odstraněny nezákonně sbírané citlivé a osobní údaje o pacientech a zaměstnancích, zůstal však zásadní problém pro samotné provozovatele lékáren.
„Zóna nikoho“ neexistuje
SÚKL po lékárnách vyžaduje instalaci síťového hardwarového zařízení (tzv. router), které prý zabezpečuje připojení do centrálního úložiště receptů.
Jinými slovy – pro připojení zdravotnického zařízení (minimálně tedy lékárny) musí provozovatel instalovat do své vlastní síťové infrastruktury hardwarové zařízení, nad nímž nemá žádnou kontrolu a u něhož není jasné, komu vlastně patří a kdo za jeho provoz zodpovídá.
Argumenty SÚKL, že router není součástí síťové infrastruktury zdravotnického zařízení, jsou liché, protože vše, co je mezi přípojným bodem poskytovatele a prvním síťovým zařízením firmy, je síťovou infrastrukturou, a takové prvky tedy nelze zařadit do jakési „zóny nikoho“.
Nesmyslně náročné řešení
Žádná jiná státní instituce navíc nepoužívá tak technicky a finančně náročné řešení jako SÚKL. Tam, kde dnes stačí elektronický podpis a internetový prohlížeč (odesílání daňových přiznání, přehledů sociálního pojištění, správa bankovních účtů), SÚKL využívá řešení, které stojí tisíce korun pro každého uživatele a hlavně jej ani nadprůměrně zdatný uživatel nezvládne zprovoznit. Přitom míra potřebného zabezpečení je ve všech těchto případech stejná.
Pro vybavení zmiňovaným hardwarovým zařízením rovněž neexistuje ovšem žádný zákonný podklad, SÚKL ale i tak na základě jeho absence uděluje provozovatelům lékáren sankce. Tato správní řízení v současné době směřují k nezávislému soudu.
Zbytečně vynaložené miliony
Zároveň se musíme zastat výrobců lékárenských systémů, protože není pravda, že systém eReceptů začali do svých produktů implementovat až koncem roku 2010. Tato funkčnost je v systémech od konce roku 2009.
Lékárny, které v roce 2010 nechtěly riskovat správní řízení a pokuty, musely odesílat informace o vydaných receptech a s nimi i citlivá data o svých pacientech již v průběhu celého roku – a to by bez odpovídající funkčnosti lékárenských systémů nebylo možné.
Velmi bychom ocenili spuštění systému eReceptů, avšak musel by se pohybovat v zákonném rámci. Současná situace, kdy SÚKL lživými informacemi mate veřejnost, jen navazuje na jeho šikanózní chování, s nímž se setkává řada provozovatelů jen a pouze proto, že odmítají instalaci nesmyslného zařízení, které náš stát zbytečně stálo desítky milionů korun.
Ing. Filip Debef, ředitel s. r. o. Cyrmex