Projekt eReceptů je jedním z významných stavebních kamenů elektronického zdravotnictví. Obecně je záměr odbornou lékařskou veřejností považován za správný, ale současný projekt vykazuje podle ministerstva dva závažné nedostatky.
Postupné motivované zavádění
Prvním je nevhodně zvolený model komunikace se zdravotnickou veřejností. Dosud chyběla pozitivní motivace, která by přesvědčila zdravotnická zařízení, aby do systému vstupovala. „Nové prvky elektronického zdravotnictví mají být do rutinního provozu zaváděny postupně a s pomocí různých forem pozitivní motivace všech aktérů. Takovou pozitivní motivací u zdravotnických zařízení by měly být především prokazatelné přínosy provozní a ekonomické, ať již v přímé úspoře nákladů nebo v šetření práce kvalifikovaných zdravotnických pracovníků. Pokud by byla zdravotnická zařízení zjistila, že použití systému je pro ně výhodné, neváhala by naprostá většina z nich se zavedením. Pokud ovšem tato přirozená motivace chybí, není správné a ani účelné ji nahrazovat direktivním přístupem a hrozbami sankcí,“ sdělila ZaM mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
Chybí odborná diskuse
Druhým problémem, který MZ v souvislosti s eRecepty zaznamenalo, je nedostatečné zapojení zdravotnického sektoru do přípravy projektu. Jak uvedla mluvčí Čechová, dosud neproběhla dostatečná oponentura navrženého řešení ze strany zdravotnických zařízení a lékařů, dostatečný prostor k vyjádření nedostaly profesní organizace ani odborné společnosti. „Odpovědnost lékařské veřejnosti, která upozorňuje na možná rizika projektu, je někdy vydávána za konzervativismus a neochotu lékařů pracovat s informačními technologiemi. Zdravotnický provoz na všech úrovních je ale nesmírně komplikovaný, proto principiálně považujeme za nesprávné, pokud se ve zdravotnictví přistupuje k povinnému zavádění nových technologií bez dostatečného domyšlení řešení případných netypických a kritických situací,“ dodala mluvčí a nepřímo tak podpořila prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka, který zavedení povinnosti vypisovat eRerecepty dlouhodobě kritizuje, zejména s ohledem na labilitu internetového připojení, nákladovost elektronického vybavení pro ordinace či omezené vzdělání některých lékařů-seniorů v práci s počítačem.
„Elektronické preskripci jako modernímu nástroji, který zjednoduší nakládání s informacemi a tím zefektivní systém zdravotnictví, se v budoucnu nevyhneme. Lékaři se však shodují, že by měl vedle eReceptů zůstat i systém předepisování na papírové recepty,“ podotýká pediatr Milan Cabrnoch.
Nejprve odstranit rizika
Úspora v řádu miliard korun, zjednodušení administrativy, konec zneužívání a falšování receptů či záměn léků při výdeji. To jsou argumenty, které eRecepty stále drží ve hře. Ministerstvo ale nyní začne hodnotit rizika, na něž zástupci odborné veřejnosti dosud bez úspěchu poukazovali. „Identifikace a eliminace všech provozních rizik lze dosáhnout jen systematickým zaváděním nového řešení do provozu. Teprve po odstranění rizik je možné uvažovat o povinném používání, pokud je taková povinnost vůbec účelná a není vhodnější ji nahradit například přiměřeným zvýhodněním elektronicky komunikujících,“ doplnila mluvčí Čechová a připomněla také stanovisko, které k elektronické preskripci vydala Česká lékařská společnost JEP. „Povinné vynucování účasti zdravotnických zařízení v nových projektech elektronizace zdravotnictví je nesprávné a kontraproduktivní. Je třeba se naopak zaměřit na postupné a dobrovolné zavádění, využívající různých motivačních nástrojů. Je vhodné prosazovat aktivní a systematické zapojení lékařů ve všech fázích přípravy a realizace takto náročných projektů elektronizace zdravotnictví,“ uvádí ve svém vyjádření ČLS JEP.